Před 55 lety proběhla mise Apolla 11: Dostali jsme 0,05 g Měsíce
8 fotografií
„Je to malý krok pro člověka ale obrovský skok pro lidstvo,“ pronesl velitel mise, astronaut Neil Armstrong, když před 55 lety v rámci mise Apollo 11 (21. 7. 1969) jako první člověk vkročil na povrch Měsíce.
Na přání prezidenta USA s sebou do vesmíru vzal i vlajky vybraných zemí, které svůj státní symbol poté slavnostně obdržely spolu s kousky měsíční horniny. Mezi nimi i Československo. Oba dary lze spatřit v pražském Armádním muzeu Žižkov.
Po nervydrásajícím přistání astronautů Armstronga a Edwina »Buzze« Aldrina s méně než třicetivteřinovou zásobou paliva dne 20. července 1969 uložil tehdejší americký prezident Richard Nixon kosmické agentuře NASA, aby připravila přibližně 250 speciálních kazet se symbolickými vzorky měsíčního povrchu. „Čtyři v pryskyřici zalité částečky Měsíce o hmotnosti cca 0,05 g spolu s malou československou vlajkou, která byla dopravena tam a zpět, obdržela i Československá socialistická republika od velvyslance USA Malcolma Toona na audien ci u prezidenta Ludvíka Svobody 8. října 1971,“ uvedl Jan Sýkora, kurátor z Vojenského historického ústavu (VHÚ) Praha.
Tehdejší elity komunistického státu byly z daru ztělesňujícím úspěch nepřátelské mocnosti v rozpacích. „Dar pak byl formálně postoupen předsedovi vládní komise Interkosmos při ČSAV a současně předsedovi ČSAV akademiku Jaroslavu Kožešníkovi, který rozhodl, aby byl umístěn do trezoru a zmínky o něm omezeny,“ dodal Sýkora. Tam zůstal uložen až do zániku programu Interkosmos v roce 1990, kdy se vzorky z Apolla 11 s čs. vlaječkou přesnuly do tehdejší Expozice letectví a kosmonautiky VHÚ – dnes Letecké muzeum Kbely. Po rekonstrukci Armádního muzea Žižkov v říjnu 2022 byly předměty začleněny do jeho sbírky.
Čtyři metráky
Na Měsíci celkem přistálo šest misí Apolla (poslední v prosinci 1972 pozn. red.). Zpátky na zem dopravily víc než 380 kilogramů hornin, které dnes z valné části slouží k vědeckému výzkumu.
8 fotografií
