390 let od zavraždění Albrechta z Valdštejna: Umíral jako nemocný stařec
5 fotografií
Před pár dny uplynulo 390 let od zavraždění slavného vojevůdce, šlechtice a politika Albrechta z Valdštejna. Ta story je poměrně otřepaná, o nočním chebském masakru jsme se učili ve školách, byl to akt čiré zrady a zištnosti, intrik vlivných kruhů i jejich přisluhovačů. Že nebohý Valdštejn ke své zkáze směřoval, je dnes nabíledni.
Jeho příběh, vzestup a krutý pád je dodnes fascinující. Na jeho osud se hodí ono známé – kdo s čím zachází, tím také schází. Ve chvíli, kdy měl jeden z nejbohatších mužů Evropy té doby přerůstat osobnost a moc císaře, podepsal si ortel smrti. Mění se doba, reálie, ale lidé zůstávají stejní. A také historie se opakuje, archetypy rovněž. Hamižnost, touha po moci, kariérismus deformují povahy odjakživa. Valdštejnova vražda byla vyústěním chytře vedené pomlouvačné kampaně a touze po obrovském majetku. Překračoval svůj stín, jeho podnikání bylo státem ve státě!
Cesta k bohatství
Narodil se do zchudlé šlechtické rodiny. Jak je možné, že tak pohádkově zbohatl? Především konfiskací majetku po pobělohorském exodu. Co zde uprchlíci protestantského vyznání zanechali, to císař rozdělil mezi loajální. Valdštejn, který dodával vojáky, zbrojil, zásoboval a vlastně válčil za císaře »na klíč«, pomalu ukusoval z obrovského koláče, až jeho jmění narostlo do astronomických výšin. Byl nejen zdatný válečník, ale i mazaný podnikatel, obratný pletichář.
Pomluvy, kampaň
Generalissimus Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna (1583-1634) dojel, dnešním slovníkem, na dezinformace. Jeho odpůrci »krmili« císaře Ferdinanda II. Habsburského smyšlenkami, že si chce vévoda ekonomicky podmanit monarchii, aby na něm byla závislá. Také ji údajně tuneluje! Nahlodávání přineslo ovoce, Habsburkovi došla trpělivost. Když v listopadu 1633 odmítl už nemocný Valdštejn táhnout do Bavor, vydal patent na jeho sesazení z místa vrchního velitele jakýmikoli prostředky, což se de facto rovnalo likvidaci. Bez soudu, bez obžaloby i obhajoby. Valdštejn se o patentu dozvěděl a z Plzně, kde na podzim pobýval, zamířil přes Cheb do Saska. V Chebu si jej ale našla smrt 25. února 1624 v nočních hodinách.
Léčka s večeří
Ohledně vraždění existuje mnoho doložených zpráv, byla to velká událost. Spiklenci nejprve vylákali na chebský hrad Valdštejnovy věrné na hostinu. Předstírali, že chtějí podpořit přátelské vztahy. Maršálek Christian von Illow, Adam Trčka z Lípy, dále Vilém Kinský a důstojník Nieman byli zmasakrování asi dvě hodiny po započetí večeře. Kinský byl probodnut přímo u stolu, Illowa ubili důstojníci a Trčku se sluhou dostihli u brány. Nieman skonal v nevojenském prostředí kuchyně. Byla to jatka, šílená poprava. Po tom bezuzdném krveprolití až fanatickém běsněné spěchali vrazi přes město na náměstí do Pachelbelovského domu. Akci velel Walter Gordon, exekutorem měl být Leslie. Dále si přisadili Butler a Deveroux, vše vysoce postavení důstojníci.
Ty rebelantská šelmo!
Nakonec to byl Deveroux, kdo vytrhl jednomu ze strážných partyzánu a vběhl do generalissimovy ložnice. Ten tam stál, zrovna probuzený, v noční košili a nic nechápal. „Ty špatná, křivopřísežná, stará, rebelantská šelmo,“ měl vykřiknout a vrazit ostří do hrudi starce (bylo mu padesát, ale sužován nemocemi vypadal bídně).
Celý článek naleznete v tištěné podobě Nedělního Aha! (10. 3. 2024)
5 fotografií
