Sněhové vločky pod lupou: Dvě stejné nenajdete!
3 fotografie
»První vločka, druhá, třetí, z nebe na zem právě letí, « říká oblíbená dětská říkanka. Ze sněhu mají sice největší radost děti, ale krásu zasněžené zimní krajiny ocení i leckterý dospělý. Věděli jste, že sníh není bílý a v přírodě je každá sněhová vločka originál?
Jak vznikají?
V atmosféře se vyskytují mikroskopické částečky prachu a pylu, které mohou působit jako tzv. »kondenzační jádra«. To znamená, že se na nich kondenzuje vodní pára a vytváří se ledový krystalek – zárodek budoucí sněhové vločky. Základní tvar ledového krystalku je šestihranná destička, která v průběhu svého vývoje postupně narůstá, až vznikne sněhová vločka.
Sníh není bílý
Možná vás to překvapí, ale sníh je bílý jen zdánlivě. Jednotlivé sněhové vločky jsou totiž průhledné. Krystalky sněhu odráží a lámou světlo všemi směry a naše oči (přesněji náš mozek) vyhodnocují výslednou barvu jako bílou.
Každá je originál
V přírodě nenajdete dvě stejné vločky. Každou vločku tvoří zhruba trilion molekul vody, které se různě uspořádávají. Navíc podmínky pro vznik vloček jsou velice proměnlivé. Jejich tvar a velikost ovlivňuje jak teplota a vlhkost vzduchu, tak i vzdálenost, kterou vločka urazí, než dopadne na zem. Takže pravděpodobnost nalezení dvou zcela identických vloček se blíží 0. Přesněji to vychází na 0,00…1, kde před jedničkou je víc než 700 nul. Nicméně identická vločková dvojčata existovat můžou, ale pouze uměle v laboratorním prostředí, kde lze simulovat zcela shodné podmínky pro vznik a růst ledových krystalků.
Tvar podle teploty
Na tvar sněhových vloček má vliv teplota, za které vznikají. Jde o molekuly vody (na jeden atom kyslíku jsou vázány dva atomy vodíku), které se spojují do šestiúhelníkové struktury. Jakmile má vločka určitou velikost a váhu padá k zemi a cestou se stále zvětšuje. Pokud se nesrazí s jinou vločkou nebo se jinak nepoškodí, má symetrický tvar.
Kdy jsou nejkrásnější?
Nejkrásnější hvězdicovité vločky vznikají při vysoké vlhkosti a při teplotách mezi –10 °C a – 15 °C. Při teplotách pod – 20 °C můžete pozorovat už jen ledové jehličky. V sušším vzduchu naopak vznikají většinou menší vločky jednodušších tvarů. Při teplotách nad – 5°C vznikají velké vločky, protože ledové krystalky se snadněji slepují. Obyčejně mají vločky velikost kolem několika mm až 1–1,5 cm. Pokud se spojí velký shluk vloček, může mít velikost až 5 cm.
Technický sníh
Při umělém zasněžování rozprašují sněžná děla do vzduchu natlakovanou vodu o teplotě nižší než – 4 °C. Z kapiček vznikají zárodky ledových krystalů, na které se před dopadem na zem nabalí i další kapičky a vzniká tak krystal technického sněhu. Ten je menší a kulatější než přírodní sněhové krystalky, protože mrznou zvnějšku směrem dovnitř. Přírodní vločky rostou ze středu směrem ven.
3 fotografie
