Kácejí a přepravují stromy pěkně postaru: Místo traktorů dřou koně!
5 fotografií
Technika v podobě traktorů je v dnešní době pro lesní pracovníky nezbytným pomocníkem. Ale jsou místa a situace, kdy jde do akce stará dobrá koňská síla. Hřebec Azur (4) bratrů Daniela (24) a Tomáše (27) Kluzových z Mostů u Jablunkova je toho důkazem.
U malých pasek ve svazích, v lesích plných roklí, při nahodilé těžbě nebo vývratech – tady všude kůň zdárně konkuruje traktorům. Co konkuruje, doslova stroje převálcuje. Díky koníkům je navíc těžba ekologická a šetří lesy od ničení těžkou technikou. Daniel a Tomáš se s Azurem vydávají den co den do Beskyd kácet stromy do míst, kam se traktor nedostane.
Je to nebezpečné, proto potřebují silného a spolehlivého čtyřnohého parťáka. I na jeho šikovnosti záleží, jestli večer zasednou s rodinou k večeři. Zatímco jeden z mužů kácí stromy, druhý je s koněm stahuje k cestě. Stane se, že v prudkých svazích to ani silné nohy houževnatého zvířete nezvládnou a on se skutálí dolů. Někdy to odnese odřeninou, jindy polámanými žebry. „Zatím se ze všeho vykřesali,“ tvrdí Daniel.
Azur je hřebec plemene českomoravský belgik. „Vycvičený na práci v lese má hodnotu kolem sta tisíc korun,“ říká Tomáš. Bratři s úsměvem přiznávají, že s koňmi tráví pomalu více času než s manželkami. Kromě toho, že s nimi v potu tváře dřou, starat se o ně musejí i doma a ty mladší učit tažným dovednostem. „Naštěstí je moje žena také od koní, takže se nezlobí, a naše děti je taky milují,“ pochvaluje si Daniel.
NEROZVÁŽNÉ ŠLÁPNUTÍ, A JE ZLE
Kluzovi si koně odchovávají a trénují sami. Nejdříve je navykají na postroj, pak za ně připnou pneumatiku nebo menší kládu. Také je seznamují s auty a zvuky lesa. „Zajíc, srnka nebo divočák, který vyběhne těsně před nimi, je nesmí vyvést z míry,“ podotýkají s tím, že kůň musí majitelům důvěřovat. Špatné rozhodnutí může stát oba život. „Jeden rychlý pohyb špatným směrem, jedno nerozvážné šlápnutí, kláda sjede ze srázu a strhne koně,“ upozorňují bratři.
SLOUŽÍ DESET LET
Tažných koní mají bratři Kluzovi sedm, jsou mezi nimi kobyly i hříbata. Do terénu chodí tři z nich. „Střídáme je, aby si odpočinuli. Pokud má někdo do lesa jen jednoho, za dva roky ho odrovná. Nám tak slouží i deset let,“ vysvětluje Daniel.
5 fotografií
