»Vražedný« přechod na letní čas: Zabije desítky Čechů!
O hodinu kratší spánek zažijeme opět dnes v noci, kdy přejdeme na letní čas. Odborníci ale dlouhodobě varují, že střídání času už dávno nemá ekonomický efekt, kvůli němuž bylo zavedeno. Ba co víc, ročně i v Česku zabije až desítky lidí!
Pravidelné střídání letního a zimního času vede podle odborníků ke zdravotním problémům, a to v důsledku nesouladu našich biologických hodin se zavedeným časem. Původní účel, tedy ušetření elektrické energie a peněz, už přitom dávno neplní. „Z každých 60 tisíc korun uspoříme 50 haléřů. Kvůli takovým penězům by přece nezabíjel ani ten nejzrůdnější vrah. Střídání času ale takovým pomyslným vrahem je, prokazatelně i v Česku každoročně zabije desítky lidí,“ říká ekonom Lukáš Kovanda. Podle studií z celého světa totiž den po přechodu na letní čas stoupá počet infarktů, dlouhodobě pak lidé více umírají na rakovinu či kvůli nedostatečnému spánku v důsledku dopravních nehod.
Odborníci mají jasno
Řešení současné situace je přitom nasnadě. Evropská unie (EU) už v roce 2019 rozhodla o zrušení střídání času, jednotlivé státy se ovšem nemohou shodnout, jaký ponechat. Odborné společnosti v Česku i zahraničí se ale přiklání k trvalému zavedení tzv. zimního času. „Poskytne lepší seřízení našeho časového biorytmu s denní dobou a tím bude mít pozitivní dopad na zdraví člověka,“ řekla Alena Sumová z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.
NEZAPOMEŇTE! Zítra se čas ve 2:00 posune na 3:00, a noc tak bude o hodinu kratší!
Co jsou to biologické hodiny?
Biologické nebo cirkadiánní hodiny označují soubor všech biologických faktorů, které umožňují živým organismům vnímání času. Americkým lékařům (Jeffrey C. Hall, Michael Rosbash a Michael W. Young) se jako prvním povedlo izolovat gen, pomocí kterého rostliny, lidé i zvířata přizpůsobují své biologické rytmy pravidelnému rytmu dne a synchronizují je s otáčením Země, za což dostali v roce 2017 Nobelovu cenu za medicínu. Následné výzkumy podle nobelovského výboru prokázaly, že dlouhodobý nesoulad mezi naším životním stylem a biologickými rytmy může vést k rozvoji civilizačních chorob – problémů se srdcem, rakovinnému bujení či psychickým obtížím včetně depresí a sebevražd. Umělé střídání reálného (zimního) a letního času pak tento nesoulad ještě prohlubuje.
Poprvé za války
Nápad na zavedení tzv. letního času pochází z Velké Británie. Prosadit se ho povedlo za první světové války roku 1916 v Rakousku-Uhersku a Německu, a to kvůli úspoře energií. V současnosti ho používá většina Evropy a Severní Ameriky. Zatímco odborníci se shodují na trvalém zavedení standardního (zimního) času, některé státy z jihu Evropy touží po trvalém letním čase, který by jim prodloužil noci v sezoně a tím pomohl turismu. Data v jižních státech Evropy ale paradoxně ukazují, že v těchto zemích letní čas vede naopak ke zvýšené spotřebě elekřiny.
Celý článek naleznete v tištěné podobě deníku Aha! (27. 3. 2021)
