Škudlení v době pandemie: Češi mají »nadbytečných« 200 miliard!
Paradoxně díky nemožnosti utrácet máme podle odhadů centrální banky v úsporách až 120 miliard korun. Dalších 80 miliard pak přidá snížení daní. Co se stane, až budeme moci otevřít peněženky?
„Celkově je tu zhruba 200 miliard korun, které mohou být spotřebovány v následujícím roce. Záleží na tom, jak se lidé opravdu rozhodnou, ale toto číslo může znamenat až 3,5 procenta HDP,“ řekl nedávno člen bankovní rady ČNB Aleš Michl. Tím měl na mysli, že když lidé takovou sumu utratí, velmi to pomůže ekonomice. Jenže... Nemají centrální bankéři až moc růžové brýle? Na to jsme se zeptali dalších ekonomů i ministryně financí Aleny Schillerové (57, za ANO). Ta si loňské zrušení superhrubé mzdy, které státní kasu připraví o asi osm desítek miliard ročně, obhajuje. „Právě proto, aby se ochota lidí utrácet zvyšovala, jsme přistoupili k historicky nejvyššímu snižování daní zaměstnancům nebo zrušili daň z nabytí nemovitostí. Je totiž pravdou, že lidé se chovají obezřetněji a míra úspor je na historickém maximu,“ napsala Aha!.
Co si myslí odborníci... Štěpán Křeček: Budoucnost je optimistická
Co se s penězi stane, až pandemie odezní? Také podle Štěpána Křečka z BHS si lidé začnou vynahrazovat, o co přicházeli. A o to víc nezřízeně. „Vyrazí na dovolené, projeví větší zájem o nákupy automobilů a přestanou odkládat pořizování spotřebního zboží. V důsledku tohoto vývoje dojde k růstu spotřeby, což pomůže obnovit ekonomický růst. Budoucnost proto můžeme vidět optimisticky,“ míní.
Lukáš Kovanda: Máme absťák z neutrácení
Dokonce nevídanou nákupní mánii očekává Lukáš Kovanda z Trinity Bank. Češi už podle něj mají pořádný „absťák“ z toho, že řadu měsíců nemohou pořádně cestovat, chodit do restaurací, kaváren, kin, divadel nebo fitness center... Jenže co ti, co přišli o práci? „Samozřejmě, část lidí pandemickou situaci na své peněžence pocítila. Těch je ale menšina. Například lidé pracující v cestovním ruchu, v gastronomii či obecně ve službách jsou pandemickou situací mnohdy závažně zasaženi i po finanční stránce. Stále ale evidentně ne tolik, aby se hlásili na úřadech práce, neboť míra nezaměstnanosti se drží zázračně nízko, suverénně nejníže v EU,“ dodal.
Helena Horská: Státu daně ještě vrátíme
Dodatečné úspory firem i domácností za asi 120 miliard nejsou podle ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské jen výsledkem odložené spotřeby, kterou hned utratíme. Jde prý také o odložené splátky půjček a úspory na horší časy. „A právě úspory na horší časy se domácnosti budou zdráhat utratit, obzvlášť ti prozíraví, kteří si uvědomují, že snížení daní z příjmů bylo slíbeno jen na dva roky a po jejich uplynutí, nejenže se mohou vrátit daně na původní úroveň, ale vzhledem k růstu zadlužení státu a rostoucích úroků z něj daně porostou na vyšší než předkoronavirovou úroveň. Státu vrátíme víc, než on do ekonomiky vložil. To je »tutovka«, má jasno.
Markéta Šichtařová: Myslete na důchod
Ekonomika se spotřebou poroste, ale stále ne dost rychle. To si myslí Markéta Šichtařová z Next Finance. Domnívá se, že část lidí úspory použije na splacení dluhů, někdo si pořídí nové bydlení, a jiný úspory prostě projí. Ale přesně před tím Šichtařová varuje. Je prý mnohem lepší se pojistit na důchod, protože důchodová reforma je stále v nedohlednu. „Politici promarnili další volební období. Uspořené peníze by proto měli lidé investovat do něčeho, co se na jim na důchod vrátí nebo zhodnotí. Může to být bydlení, zlato, ale rozhodně ne auto, dovolená nebo jiné spotřební zboží,“ doporučuje.
