Jak se krotí koronavirus? Brzda konečně zabrala!
Šlápnete na brzdu na konci října, zpomalíte v půlce listopadu. Tak vypadá krocení pandemie koronaviru. Teprve v posledních dnech sklízíme plody nepříjemného omezování a tlak na nemocnice konečně polevuje.
Sedíme doma, jsme zodpovědní, když někam přeci jen jdeme, nosíme roušky... Tak proč to nefunguje? Má to vůbec cenu? Takové otázky si Češi často kladli v minulých dnech, kdy počty pacientů v nemocnicích navzdory přísným opatřením dál rostly. Ve skutečnosti ale má vývoj epidemie svou setrvačnost. Cokoliv uděláme, vždy se projeví zhruba za čtrnáct dní. „Je to jako brzdit zaoceánský parník. Otočíte kormidlem, ale dál chvíli pluje rovně,“ popsal situaci ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Utržený ze řetězu
Když děti 1. září nastoupily do školy, leželo na jednotkách intenzivní léče jen čtyřicet lidí s koronavirem. A zhruba dva týdny se zdálo, že se nic hrozného neděje. Čísla rostla jen mírně. Pak ale chorých přibývalo rychleji a 20. září už počty pacientů ve vážném stavu překonaly poprvé od začátku epidemie hranici sta případů. A potom se virus úplně urval ze řetězu... Jednotky intenzivní péče se rychle plnily a 28. října musela vláda šlápnout na brzdu. Vyhlášen byl zákaz vycházení v noci, znovu se zavřely malé obchody. Pacientů v nemocnicích však dál přibývalo. Proč? Šlo většinou o ty, kteří se infikovali už před zavedením opatření. O nemoci covid-19 už víme, že kritický zlom přichází sedm až deset dní po nakažení. Člověk se buď začne uzdravovat, nebo se jeho stav prudce zhorší a potřebuje lékařskou pomoc. Brzda zafungovala okolo 9. listopadu, kdy konečně začaly počty nemocných klesat.
Třetí vlna?
Situace se konečně dostává pod kontrolu. „Za týden či dva by se mohlo podařit to, že systém trasování a tzv. chytré karantény zachytí všechny výskyty nového typu koronaviru,“ uvedl v České televizi Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Varuje však, že epidemie rozhodně neskončila a další vlna přijde zřejmě v lednu či únoru.
K infografice
Počty hospitalizovaných a zejména těžkých případů, jsou spolehlivým měřítkem síly epidemie. Celkový počet nemocných nemusí odrážet realitu, protože ne každý se nechá otestovat. Ale lidé, jimž se přitíží, vyhledají lékaře téměř jistě. Nejdůležitější pak je počet lidí, kteří potřebují péči intenzivní medicíny, protože ti znamenají pro systém největší zátěž.
