Čeká nás znovu nouzový stav! Co vše byste měli vědět?
Od pondělí se Česko částečně vrátí do období z letošního jara, kdy se jeho život řídil nouzovým stavem. Tentokrát by ale podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (56, za ANO) neměly dopady být tak tvrdé a platit mají jen 14 dní. Co můžeme čekat?
Že není nouzovému stavu vyhnutí, to Prymula avizuje už od konce minulého týdne. Včera ministr zdravotnictví nastínil, kdy jej můžeme čekat a v jakém rozsahu. „Opatření budou poměrně mírná v tom směru, že nebudou zasahovat do ekonomiky. Ale postihnou řadu podnikatelů, kteří se pohybují ve volnočasových aktivitách. To nikdo nezastírá,“ řekl včera ministr. Vláda nouzový stav projedná dnes, schválit ve zrychleném režimu by jej měli také poslanci a platit má podle Prymuly od pondělní půlnoci. Dopady pocítí také žáci některých středních škol, kteří najedou na distanční formu vzdělávání. „Opatření budou v platnosti od pondělí příštího týdne. A mateřské a základní školy v nich nejsou zahrnuté,“ dodal ministr školství Robert Plaga (42, za ANO). Proč vůbec nouzový stav vláda znovu vyhlašuje a na co si v tomto období dát také pozor?
CO TO JE A PROČ JE NUTNÝ?
Nouzový stav se vyhlašuje v případě přírodních, průmyslových či jiných katastrof, a to buď jen na části území republiky, nebo plošně. Poprvé v novodobých dějinách vláda vyhlásila nouzový stav na celém území České republiky letos 12. března. Podle krizového zákona může kabinet omezovat ústavou zaručená práva občanů, jako je svoboda pohybu nebo shromažďovací právo. Podle Prymuly je nouzový stav třeba k tomu, aby se lépe zvládla epidemie. „Vláda má právo ho vyhlásit na 30 dnů, což je doba, během níž by mělo dojít ke zvládnutí druhé vlny,“ uvedl. Navíc některá opatření – jako třeba uložit zdravotníkům pracovní povinnost – nelze bez nouzového stavu prosadit.
JAK NA TO?
Nouzový stav vyhlašuje vláda, v případě nebezpečí z prodlení premiér, přičemž kabinet musí jeho rozhodnutí do 24 hodin posvětit, nebo zrušit. O vyhlášení nouzového stavu musí vláda neprodleně informovat Poslaneckou sněmovnu, která rovněž může vyhlášení zrušit. Stav nouze se vyhlašuje na 30 dnů, se souhlasem Sněmovny ale může být prodloužen. Podporu vyhlášení nouzového stavu už dříve avizoval premiér Andrej Babiš (66, ANO) i vicepremiér Jan Hamáček (41, ČSSD).
JAK NÁS STAV NOUZE POSLEDNĚ ZASÁHL?
S okamžitou platnostní byly od 12. března zakázány veřejné i soukromé akce, ještě o den dříve však byly ministrem zdravotnictví uzavřeny školy podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Od 14. března byly hospody a většina obchodů a provozoven nucena uzavřít. Od 16. března se pak uzavřely hranice, tři dny poté byl vyhlášen zákaz vycházení bez zakrytého nosu a úst, vyčleněna také byla nákupní doba jen pro lidi nad 65 let. »Utahování šroubů« dále pokračovalo, od 24. března se na veřejnosti nemohly shlukovat lidé v počtu větším než dvou osob. Nouzový stav byl prodlužován, platil až do 17. května, celkem tedy 66 dní.
K ČEMU MÁ DOJÍT TEĎ?
Vládní politici se zaklínají, že nouzový stav je nutný, vypínat ekonomiku ale nikdo nechce. Opatření se dotknou volnočasových aktivit a školství. Týkat se mají například snižování počtu lidí v provozovnách, nijak zkracovat by se ale neměla otevírací doba obchodů či hospod. Studenti středních škol se v regionech, které jsou na epidemiologické mapě červené a oranžové, zase mají učit od pondělí 5. října na dálku z domova. To ale neplatí pro studenty nižších ročníků víceletých gymnázií. Všechna opatření pak budou platit po dobu 14 dní. Přesnou podobu všech opatření mají úřady zveřejnit během dneška.
V ČEM JSOU JEHO VÝHODY?
Nouzový stav umožňuje zjednodušit v případě potřeby nákupy státu či podřízených organizací. Nákupy lze dělat napřímo bez výběrového řízení. Toho na jaře hojně využívalo ministerstvo vnitra i zdravotnictví, které nakupovaly ochranné pomůcky za miliardy korun od různých dodavatelů a často za přemrštěné ceny. Úřady se bránily, že v době, kdy celý svět poptával roušky a další potřeby, bylo nutné přistoupit na jakékoliv ceny. Umožní také pracovní povinnost zdravotníků.
NA CO JE TŘEBA DÁT TAKÉ POZOR
V době nouzového stavu se případná trestná činnost posuzuje přísněji. „Skutečnost, že byly činy spáchány za nouzového stavu, může být hodnocena jako obecně přitěžující okolnost, ke které soud přihlédne v rámci stanovení konkrétní výše trestů,“ popsala Aha! Tereza Drastichová z advokátní kanceláře SEDLAKOVA LEGAL. Známy jsou tak již případy, kdy soudy v Brně recidivistovi pravomocně vyměřily za krádež salámu a krabicového vína dva roky a dva měsíce. Jiný pachatel dostal 1,5 roku vězení za krádež pěti housek.
SELHÁNÍ BABIŠOVY VLÁDY
Možnost zavedení nouzového stavu kritizuje opozice. Podle ní to svědčí o tom, že vláda Andreje Babiše (66, ANO) situaci s covidem nezvládá. „Nezvládla trasování, v dostatečném počtu testovat a nezvládla komunikaci. Potom se musíme vracet k instrumentům, které omezují ústavní práva občanů,“ hromoval včera šéf STAN Vít Rakušan (42). Také podle lídryně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové (35) by vláda měla vysvětlit, proč je toto opatření třeba. „U nás o něm informuje jen tak mimochodem ministr zdravotnictví a potvrzuje to pak premiér v politické debatě. Zoufalá komunikace zoufalé vlády,“ uvedla. Po vysvětlování lační i poslanci vládních stran. „Očekáváme, že bychom to měli podpořit. Ale měla by tomu předcházet řádná debata volených zástupců,“ řekl šéf klubu ČSSD Jan Chvojka (39).
