Ruští oceánografové jásají: Našli jsme Armenii!
V listopadu 1941 potopil sovětskou loď Armenia německý bombardér. Už čtyři expedice předčasně slavily, že ji našly, uspěla však až ta pátá. Robotická ponorka jasně identifikovala vrak v hloubce 1,5 kilometru.
Armenii postavili v leningradských loděnicích roku 1928 jako osobní loď pro Černé moře. Za druhé světové války vozila raněné vojáky. Poslední misí se jí stala evakuace obléhaného Sevastopolu v noci z 6. listopadu. Loď naložila raněné a zdravotníky a vyplula do Tuapse. Asi 40 km od Jalty ji napadl bombardér Heinkel He 111 bombami a torpédy. Sice byla označená červenými kříži, měla však navzdory Ženevským úmluvám protiletadlové zbraně a ozbrojenou eskortu. Do čtyř minut byla pod hladinou. Z odhadovaných sedmi tisíc lidí na palubě přežilo osm. Víc obětí bylo jen na německých lodích Wilhelm Gustloff a Goya, které v roce 1945 potopily sovětské ponorky (9343, respektive přes 7000 mrtvých). Pro srovnání, zkázu Titaniku nepřežilo 1516 lidí...
Pomohl zvon
Už čtyři expedice se chlubily, že vrak Armenie našly, ale nakonec to nebyla pravda. Neuspěl ani Robert Ballard, objevitel Titaniku. V roce 2017 zaznamenalo ruské námořnictvo magnetickou anomálii na dně Černého moře, letos tak experti mohli nasadit sonar a pak i dálkově ovládanou ponorku. „Nastudovali jsme archivní materiály, abychom rozpoznali charakteristické rysy plavidla. Nevěděli jsme, v jakém stavu bude,“ říká velitel expedice Sergej Fokin z Ruské geografické společnosti. Robot však přinesl jednoznačné obrázky: je patrná řada typických rysů Armenie – a hlavně, na zvonu je stále čitelné jméno lodi!
Nechají loď, kde je! Kvůli nebožtíkům...
Další průzkum vraku se nechystá, naopak. „Je to místo posledního odpočinku sedmi tisíc lidí. Je neetické tam hrabat jen proto, že nás to zajímá,“ argumentuje Fokin. „Věřím, že 1500metrová hloubka pomůže mrtvé uchránit před ilegálním pronikáním lovců senzací a pokladů.“
Výtlak: 5770 t Délka: 112 m Šířka: 15,5 m Výška paluby: 7,74 m Ponor: 5,5 m Posádka: 96 osob Kapacita: 1000 t