Učitelská rekordmanka Česka: Učila na 14 školách!
5 fotografií
Učitelka tělem i duší, která předávání vědomostí dětem miluje! Jak jinak by se Zdeňka Omelková (95) mohla stát i kantorkou-rekordmankou. Nadřízení s ní doslova vymetali, za 24 let vystřídala 13 škol! A na chvilku, než jí »uťali tipec«, byla i inspektorkou. Až v poslední, 14. škole jí dovolili působit 13 let v kuse.
Právě dnes slaví půlkulatiny, žije v domově pro seniory v Buchlovicích na Uherskohradišťsku a přes všechna příkoří na pestrý profesní život vzpomíná s láskou. Po ukončení obchodní akademie v Uherském Hradišti si dodělala maturitu na učitelském ústavu v Brně a vyrazila do světa.
„Do pohraničí na severní Moravu. Například třetí štací byly v roce 1947 chudé Chrastice. Otevřeli tam jednotřídku se 30 dětmi. Ani jedno neumělo číst, psát. Některé neměly ani boty a já měla minimální zkušenosti. Ale dali jsme se do toho společně s chutí,“ vzpomíná. Paní učitelku dále překládali. Do Novohradských hor, Vysokých Žibřidovic a dalších míst. Teprve v roce 1961 se ocitla zpět na rodném Slovácku, čtyři roky na to odpromovala na Filozofické fakultě v Olomouci obor čeština-němčina. Vyznamenání a vyhazov V roce 1968 dostala vyznamenání od ministra školství a bylo jí nabídnuto inspektorské místo.
„Nechala jsem se zlákat do KSČ. Propagoval se socialismus s lidskou tváří. Nastoupila jsem v roce 1969 a vydržela jen rok. Začaly čistky a já nedokázala vyhodit učitele, kteří se stali režimu nepohodlní,“ líčí. Ze strany byla vyhozena stejně jako z místa a skončila na základce. Nakonec se na ni štěstí usmálo. Začala učit na gymnáziu v Uherském Hradišti češtinu, němčinu a tělocvik. „To jen díky tehdejšímu řediteli Františku Petlanovi, bývalému skautíkovi,“ usmívá se.
Žila vždy naplno
Chodila do skauta, Sokola, do hor na túry, tancovat, věnovala se mladým autorům. „Do všeho jsem se hnala. Ničeho ale nelituju. Aktivit jsem měla tolik, že jsem se nestihla ani vdát,“ smála se jubilantka, která je aktivní členkou skautu dodnes. „Taky jsem četla jako blázen – a čtu pořád,“ ukazuje na knihy. Nejen to, zajímá se o vesmír a píše básničky a vzpomínky. Nejraději však vždy malovala a kreslila. „Mám ráda koláže. Baví mě to a nůžky a lepidlo mám pořád po ruce,“ zdůraznila. Své práce nyní představí na výstavce i klientům domova.
Víte že...
...v roce 1968 se svojí třídou vysadila v Ostrožské Lhotě na Uherskohradišťsku Lípu svobody, která je tam dodnes?
Kantorčiny štace
*listopad 1946 – Malá Morava
*prosinec 1946 až duben 1947 – Staré Město pod Sněžníkem
*duben až září 1947 – Ruda nad Moravou
*říjen 1947 až červen 1950 – Chrastice
*léto 1950 – Novohradské hory (budovatelský tábor)
*1951 – Vysoké Žibřichovice
*1952 – Hanušovice *1953 – Branná
*1954 až 1957 – Janoušov
*1957 až 1958 – Staré Město pod Sněžníkem
*1958 až 1961 – Loučná nad Desnou
*1961 až 1969 – Ostrožská Lhota
*1968 až 1970 – okresní školní inspektorka, Uherské Hradiště
*1970 až 1971 – Nedachlebice
*1971 až 1984 – Uherské Hradiště, gymnázium
5 fotografií
