Lékařka radí: Jak rozpoznat meningokoka?
Meningokok si každoročně vybírá několik lidských životů, v lepším případě za sebou zanechává pacienty s těžkými následky. Jedná se o zákeřné onemocnění, které může zaútočit kdekoli, ale jeho nástup je tak rychlý, že účinná pomoc často přijde pozdě. Na základní otázky týkající se tohoto onemocnění odpovídá lékařka Hana Cabrnochová.
Kteří lidé jsou vůči meningokokovým onemocněním nejzranitelnější?
Onemocnět může prakticky kdokoliv, ale podle statistik jsou nejohroženější děti do čtyř let, dospívající a mladší dospělí ve věku cca do 25 let. U této druhé skupiny riziko představuje zvláště období spojené se zahájením studia a bydlením mimo domov. Vstupuje tu do hry sociální chování, které usnadňuje přenos nemoci: pobyt v přelidněném prostředí (koncerty, kluby), líbání, kouření, nedostatek spánku, cestování a podobně, to jsou faktory, které k onemocnění mohou přispívat. Navíc jsou mladí lidé nejčastějšími bezpříznakovými přenašeči, kteří tak ohrožují osoby ve své blízkosti – například mladší sourozence nebo třeba seniory. Ohrožení jsou i lidé nad 60 let a cestovatelé do oblastí s vyšším výskytem onemocnění.
Jakými způsoby se meningokok přenáší?
Původcem invazivních meningokokových onemocnění je bakterie Neisseria meningitidis, kterou se lze nakazit podobně jako chřipkou či rýmou – tedy kapénkovou infekcí. Vstupní branou infekce je sliznice nosohltanu. Pokud je sliznice narušena – třeba předchozí respirační infekcí, pobytem v prašném nebo zakouřeném prostředí a podobně – meningokok překoná hlenovou vrstvu fungující jako bariéra a může dojít k rozvoji závažného onemocnění.
Jak poznám, že jsem nakažen?
Pokud se onemocnění rozvine, postupuje velmi rychle a nejčastěji se projevuje jako zánět mozkových blan (meningitida) nebo otrava krve (sepse). Inkubační doba je většinou tři až čtyři dny od nákazy. Na začátku připomíná onemocnění chřipku – v prvních čtyřech hodinách se zpravidla projevuje bolestí hlavy, horečkou, nevolnostmi. Přibližně po osmi hodinách se dostavují potíže s dýcháním, následně pak tuhnutí šíje či citlivost na světlo. Přibližně po šestnácti hodinách může nastat delirium, zmatenost a bezvědomí. Onemocnění mohou, ale bohužel také nemusí, provázet petechie (mnohočetné tečkovité krvácení do kůže) či skvrny na kůži, které nevyblednou ani tehdy, když na ně přitlačíme. Test můžeme provést pomocí zatlačení na místo výskytu například průhlednou skleničkou. Na tento test ale nelze spoléhat. Je dobré vyhledat lékaře vždy, když máme podezření.
Znamená očkování 100% ochranu?
Meningokoky lze rozdělit do 13 séroskupin – pouze šest z nich způsobuje život ohrožující onemocnění. Nejčastější séroskupiny meningokoka, které se u nás vyskytují, jsou B a C. Objevují se ale také onemocnění způsobená séroskupinou W a Y. V současné době již máme v ČR k dispozici vakcíny, které pokrývají všechny tyto nejčastější skupiny – jedny pokrývají bakterie séroskupiny A, C, W, Y a druhé séroskupiny B. Vždy je tedy nutná kombinace obou vakcín. Nic není stoprocentní, ale platí, že očkování je nejúčinnější formou prevence.
Meningokok v číslech:
• Celosvětově invazivní meningokokové infekce postihují ročně kolem 500 tisíc lidí.
• Až 30 % pacientů zemře nebo má trvalé následky, a to i přes rychlý zásah lékařů.
• Až 24 % mladých lidí jsou nosiči bakterie bez projevů příznaků.
POJIŠŤOVNY PŘISPĚJÍ
Očkování zatím hrazeno není, ale pojišťovny na vakcíny přispívají v rámci svých preventivních programů. Ministerstvo zdravotnictví nyní zvažuje zavedení plošného očkování proti meningokoku u nejmenších dětí.
