10 let vězení pro Jakeše (97) a Štrougala (95)?
Kvůli smrti devíti osob, které komunističtí pohraničníci zastřelili nebo nechali roztrhat psy při pokusu o útěk z Československa, začala policie stíhat bývalé funkcionáře. Ve vzduchu visí hrozba až 10 let vězení pro Milouše Jakeše (97) i Lubomíra Štrougala (95).
„Dnes ráno jim bylo sděleno obvinění,“ potvrdil včera Aha! státní zástupce Tomáš Jarolímek zahájení stíhání Jakeše, Štrougala a někdejšího ministra vnitra Vratislava Vajnara (89). Policie je viní ze zneužití pravomoci v souvislosti s úmrtím devíti osob a zraněním sedmi dalších lidí, kteří se v letech 1976 a 1989 pokoušeli uprchnout z Československa. Věděli prý, že proti lidem pohraničníci používají střelné zbraně a ze své funkce tomu nezabránili. K roku 1976 vztahuje policie počátek trestné činnosti proto, že tehdy vstoupil v platnost Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, jenž každému člověku zaručoval právo svobodně opustit kteroukoliv zemi včetně vlasti.
Stíhání bývalých funkcionářů je podle Jarolímka výsledkem prověřování trestního oznámení, které před dvěma lety podala Platforma evropské paměti a svědomí. Toho se následně chytli němečtí prokurátoři, kterým se prý podařilo objevit nové, usvědčující důkazy. „Trestní stíhání bylo zahájeno poté, co byly nalezeny klíčové archivní dokumenty, které prokazují, že obvinění byli informováni o střelbě na hranicích a že přímo dávali pokyny ministrům, jaké právní předpisy mají přijmout,“ uvedl státní zástupce. A jak Jarolímek Aha! řekl, ačkoliv jde o dávné případy, podle zákona jsou trestné činy někdejších komunistických pohlavárů, u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody činí deset let, nepromlčitelné.
Právě sazba až 10 let vězení hrozí za zneužití pravomoci. Jenže podle advokáta Jana Černého bude cesta k případnému trestu velmi dlouhá. „Zejména pokud budou kvůli svému vysokému věku taktizovat,“ řekl Aha! advokát. A podle něj by je v případě odsouzení mohl zachránit vysoký věk. „Právě pro tyto případy existuje institut milosti. Anebo také lékař může vydat posudek, že kvůli ohrožení života nejsou schopni do vězení nastoupit,“ míní Černý.
Milouš Jakeš (97)
Generální tajemník ÚV KSČ z let 1987 až 1989 Kariérní politik vystoupal po stranickém žebříčku až do nejvyšší funkce v prosinci 1987, když byl překvapivě zvolen nástupcem Gustáva Husáka († 78) ve funkci generálního tajemníka Ústředního výboru KSČ. Do povědomí občanů se zapsal především svým zmateným projevem v Červeném Hrádku, který ze záznamů bavil národ. Po revoluci byl zbaven všech funkcí i členství ve straně a odešel do ústraní.
Lubomír Štrougal (95)
Premiér federální vlády z let 1970 až 1988 V pouhých 34 letech se stal členem ÚV KSČ, o rok později již šéfoval ministerstvu zemědělství (1959 – 1961). Následně v letech 1961 – 1965 byl ministrem vnitra. Za působení v čele rezortu se údajně zlikvidovala velká část tajných materiálů z 50. let. Ačkoliv nesouhlasil s invazí vojsk Varšavské smlouvy a odmítl pozici v kolaborantské vládě, brzy se připojil k normalizačním komunistům a v lednu 1970 povýšil na předsedu vlády.
Vratislav Vajnar (89)
Federální ministr vnitra z let 1983 až 1988 V roce 1952 vstoupil do KSČ. Poté v letech 1958 až 1972 pracoval na ministerstvu zahraničních věcí. Od roku 1972 působil ve stranickém aparátu a v sekretariátu generálního tajemníka to dotáhl až na vedoucího. V roce 1981 se stal členem vedení ÚV KSČ, a o dva roky později byl jmenován ministrem vnitra ve Štrougalově vládě. Od října 1983 do února 1989, kdy se vzdal mandátu, byl poslancem Federálního shromáždění.
