Lahvenka na Šumavě

Poprvé v Česku byl zdokumentován výskyt lahvenky velké. Hydrobiologové nálevníka objevili v Prášilském jezeře na Šumavě, což svědčí o čistotě vody.
„Ačkoli je lahvenka živočich, přítomnost symbiotických řas jí umožňuje kombinovat živočišný a rostlinný způsob života. Řasy jsou převážně zodpovědné za tvorbu cukrů. Dusík a fosfor získává nálevník filtrováním vody a chytáním rozptýlených částic včetně bakterií,“ řekl Petr Znachor z Biologického centra z AV ČR. Buňky lahvenky mají lahvovitý tvar o délce 200 až 300 mikrometrů a dokážou se smrštit do kulovité podoby. Jsou seřazeny v okrajových částech kolonií, jejichž vnitřek tvoří želatinová hmota.