Mýtům o výchově psů páníčkové stále věří: Co se o nich říká, a není pravda?
Také si myslíte, že pohyb potřebuje každý pes bez rozdílu nebo že je žádoucí, aby každá fena měla alespoň jednou za život štěňata? Nebo že agresivity u psa se zbavíte tím, že ho necháte vykastrovat? Tak to se šeredně pletete. Jakým mýtům a pověrám ještě mnozí z nás věří?
Fena musí mít štěňata
… a to alespoň jednou za život. Nikoli. Na zdraví feny to nemá vliv, naopak – porod je pro její tělo zátěž. Nepomáhá ani v prevenci zánětů dělohy či nádorů mléčné žlázy. „Rozvoji zánětu dělohy a tumorů vaječníků prokazatelně zamezí pouze kastrace. Nejlepší prevencí rozvoje nádorů mléčné žlázy je pak kastrace provedená před prvním háráním nebo mezi prvními dvěma háráními,“ komentuje MVDr. Martina Načeradská, která žebříček nejčastějších mýtů sestavila s týmem PetExpert, online zdravotního a úrazového pojištění psů a koček.
Kastrace zlepší psí chování
Nejenže to není pravda, ale studie ukázaly, že kastrace může toto chování ještě zhoršit. To, že pes nemá varlata, vede sice ke snížení hladiny testosteronu, ale ten nemusí být důvodem agresivity. „A pokud se bude kastrovat agresivní, ustrašená fenka, může se toto chování rovněž ještě zhoršit, protože pohlavní hormon progesteron ji přirozeně zklidňuje, a navíc pomáhá zvyšovat hladinu serotoninu v mozku, což také pomáhá k uklidnění. Kastrací se tento mechanismus ,uklidňování´ odstraní,“ vysvětluje veterinářka. V drtivé většině případů jde spíše o naučené chování, řešením není kastrace, ale změna přístupu majitele a práce se psem.
Musí zvládat samotu
Pokud vyžadujete po psovi, aby zůstával doma sám, je třeba ho to naučit. Pes je smečkové zvíře a o samotě trpí, přirozené zvládání několikahodinové samoty nemá v genech. „Naučit psa na samotu lze, ale je třeba být trpělivý a postupovat podle toho, co pes zvládá, a co už ne, a zbytečně na něj netlačit jen proto, že potřebuji jít na večírek. V ordinaci často řešíme rozkousaný nábytek, štěkání a vytí, když je pes doma sám. Prakticky nikdy neřeším problémy psů majitelů, kteří pracují z domova,“ říká MVDr. Martina Načeradská.
Potřebuje se vyběhat
Pes potřebuje pohyb, ale všeho s mírou. Navíc jsou velké rozdíly mezi plemeny. „Např. pokud bude v létě krátkolebý (brachycefalický) pes aportovat dostatečně dlouho, vyslouží si vážný kolaps, a pokud to přežije, tak pobyt v nemocnici. Psi se nemusejí ,vyběhat´, potřebují hlavně mentální stimulaci, bez níž stejně jako lidé hloupnou a ztrácejí schopnost sociální komunikace s ostatními psy. Pokud pes provozuje pouze naučenou fyzickou aktivitu nebo loví – typické aportování, využívá pouze svůj instinkt a cca 2 % své mozkové kapacity. Činí-li tak dostatečně dlouho a často, stane se doslova závislým na házení míčků, na adrenalinu, který se mu při tom vyplavuje, a z majitele se stává v podstatě obdoba ,drogového dealera´,“ varuje veterinářka.
Pes se musí přizpůsobit
Lidé často vybírají psa podle vzhledu, aniž by věděli, k čemu bylo dané plemeno šlechtěno, k čemu se používalo a jaké má vlastnosti. „Jeden majitel byl upřímně překvapený, že s ním anglický buldok nemůže běhat každý den 30 minut! Toto zvíře se totiž dusí, už jen když musí ujít pár kroků,“ popisuje lékařka. Páníčkové nespokojení s chováním psa se pak zvířete zbavují, případně je zlomí a přimějí chovat se „jak se sluší“. „Tomuto stavu se říká naučená bezmoc (learned helplessness) – pes poslouchá a nezajímá se o svět okolo, přišel na to, že nic jiného nemá smysl, a je ve stavu hluboké deprese. Takových zvířat bohužel přibývá,“ konstatuje Martina Načeradská.
Psí zuby nepotřebují péči
Lidé si dříve také nečistili zuby, ale dnes je to běžné – prodlužuje to jejich zdraví a funkčnost do mnohem vyššího věku, než tomu bývalo před staletími. Stejné je to u psů. Správná péče o psí zuby a dásně zahrnuje každodenní čištění vhodným kartáčkem a zubní pastou určenou pro psy, případně návlekem na prst z funkčních vláken. Roztoky a pamlsky mají podle veterinářky jen minimální účinek, a některé z nich jsou dokonce toxické. Některé lidské pasty na zuby pak obsahují xylitol, což je umělé sladidlo, které je pro psy velmi toxické, a i po velmi nízké dávce může zvíře uhynout v křečích.
Vůdce smečky
Teorie dominance a pravidla smečky jsou omyly, o kterých se nicméně stále hojně píše a jsou také hluboce zakořeněné v rámci výcviku psů. Spousta zvířat kvůli tomu trpí. Podle veterinářky přitom psí (i vlčí) smečky fungují jako rodiny, kde je vedoucí rodičovský pár, který smečku vede. Vůdci smečky se stávají ti nejlaskavější a nejtrpělivější jedinci, kteří se starají o blaho ostatních. „Měli bychom se od nich učit, jak se hezky chovat ke svým dětem,“ dodává Martina Načeradská.
Psa stačí venčit a krmit
To je častý omyl! Než si pejska pořídíte, uvědomte si, že vás bude doprovázet v průměru 10 až 15 let, možná i déle. Pes je živá bytost, které musíte přizpůsobit svůj život a denní režim. Kromě krmení a venčení potřebuje také společnost a zdravotní péči. Ta může být i finančně velmi náročná, zejména s přibývajícími psími léty.
MVDr. Martina Načeradská, Ph.D.
Členka Australian and New Zealand College of Veterinary Scientists, má titul MANZCVS Medicine of Cats. Založila první Cat Friendly Clinic v ČR s mezinárodní certifikací. Vede také štěněcí školku, kde učí majitele, jak rozumět svým čtyřnohým přátelům.
