Hrabě či kníže? Pokuta 15 000 korun. Před 100 lety zákonem zakázali šlechtické tituly
Máme republiku, demokracii a rovnost! To prohlásili zakladatelé Československa a rozhodli, že v novém státě není místo pro staré výsady aristokracie. Šlechtictví, tituly i řády před 100 lety zrušili zákonem a z urozených byli rázem obyčejní lidé!
„Šlechtictví a řády, jakož i veškerá z nich plynoucí práva se zrušují,“ stojí v zákonu číslo 61/1918, který vstoupil v platnost 18. prosince 1918. Tehdejší zákonodárci povolili pouze akademické tituly. Občané Československa nesměli šlechtické tituly přijmout ani v zahraničí. „Vznikem Československé republiky se završil již od 19. století probíhající proces výměny elit,“ vysvětlil historik Zdeněk Hazdra.
Rozpaky a nespravedlnost
V dalších letech se ze zákazu vyňaly válečná vyznamenání a naopak přibyly tresty pokut i vězení za úmyslné veřejné užívání šlechtických titulů a erbů. A jak na to reagovala sama šlechta? „Jejich dějinné spojení se zeměmi koruny české nenarušilo ani vyhlášení republiky. Mohli cítit určité rozpaky i nespravedlnost, protože zde spravovali své majetky, podíleli se na rozvoji kultury a vzdělanosti a neprotestovali proti republice. Zřejmě jim nebylo jasné, proč je republika takto postihuje,“ popsal Aha! odborník na šlechtické rody Jindřich Forejt.
Tresty zrušili
Zákon se však běžně porušoval, koneckonců staré zvyky se překonávaly těžko a šlechtické rody měly své majetky v městech a vesnicích po staletí. „Lidé v nich pochopitelně jenom kvůli zákonu nepřestali tato oslovení užívat. Dodnes je to součást určité zdvořilosti,“ dodal Forejt. Že by někdo byl za používání titulu potrestán není známo. Možná i proto byly po druhé světové válce tresty zrušeny, stejně jako zákaz přijímání titulů v zahraničí. V této podobě platí zákon dodnes.
Přišli o majetek
Československo nejprve šlechtu zbavilo jejích titulů, v roce 1919 se pak rozběhla tzv. pozemková reforma, která bývalou aristokracii připravila o velkou část majetku. Jednalo se především o zemědělskou půdu, za kterou dostala náhradu ve výši třetiny až poloviny reálné ceny a také louky či lesy. O zbytek majetku přišla po druhé světové válce na základě Benešových dekretů a znárodňováním po roce 1948. Po roce 1989 se některé rody domohly navrácení zabavených statků, hradů či zámků.
Lichtenštejnové bojují o lesy
O 60 tisíc hektarů převážně lesů dosud bojují Lichtenštejnové. Podle nich jim byly nezákonně odebrány na základě Benešových dekretů. Počátkem prosince začali obesílat státní instituce a podniky s předžalobní výzvou, podali také ústavní stížnost na předchozí výroky soudů, které jejich nároky zmítly. Lichtenštejský kníže František Josef II. se podle československých soudů přihlásil ve 30. letech k německé národnosti, podle knížecího rodu byl ale občanem Lichtenštejnska a majetek mu odebrán být neměl.
Žijí s námi dodnes
Mezi nejznámější příslušníky bývalé aristokracie u nás patří bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (81, TOP 09), jemuž by náležel titul kníže ze Schwarzenbergu. V restituci získal zpět zámky Orlík, Čimelice, Sedlec a Schwarzenberský palác v Praze. Pobytem v komunistických Pomocných technických praporech proslul Zdeněk Sternberg (95). Ten by se podle starých pořádků honosil titulem hraběte ze Sternbergu. V restituci získal hrad Český Šternberk a zámek Březina na Rokycansku.
