130 let plejtváka v Národním muzeu: Puch kostry zamořil Prahu
Už 130 let ji obdivují děti i dospělí! Tehdy v Národním muzeu vystavili impozantní čtyřtunový exponát, kostru velryby plejtváka myšoka.
Samici plejtváka myšoka vyvrhlo moře na norské pobřeží roku 1885. Velrybářská firma ji pak nabízela různým evropským muzeím, aby ze snadného úlovku měla co největší prospěch. A získalo ji to české Národní díky úsilí ředitele Antonína Friče (†81). Do Prahy se dostala v polovině roku 1887 a více než rok se pracovalo na její finální podobě.
Silně zapáchala
„Kosti se vyvařovaly v továrnách na Smíchově. Praha si tehdy stěžovala na strašný zápach,“ popsal dříve ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Konzervace navíc nebyla moc povedená, kvůli malým kotlům i neznalosti pracovníků. I přesto se ale 28. listopadu 1888 kostra poprvé představila veřejnosti. Protože budova Národního muzea ještě nestála, obří železná konstrukce s plejtvákem byla poprvé vystavena v Náprstkově muzeu.
Odmaštěná...
Do Národního muzea se stěhovala v letech 1892 až 1893. Aby se do místnosti vešla, zkrátili ji o několik obratlů, nyní měří 22,5 metru. Tuk z kostry občas kapal ještě v 60. letech minulého století, kdy byla v rámci rekonstrukce zoologické sbírky znovu odmaštěna. Změnil se také způsob zavěšení kostry, na ocelové nosníky od stropu. Tak ji zná většina z nás.
Stála jmění
Cenu kostry stanovila velrybářská společnosti na 2500 zlatých. Pro představu, roční učitelský plat byl zhruba 130 zlatých. Ale Václav Frič (†77), pražský obchodník a bratr ředitele Národního muzea Antonína, uspořádal sbírku, díky které se kostra mohla zakoupit.
»Přirostla« k železu
Zbylý tuk v kostře velryby způsobil, že se během let kvůli chemické reakci spojila s konstrukcí, na které byla zavěšena. Proto při poslední opravě historické budovy Národního muzea musela zůstat na místě, odmontování bez poškození kostry už nebylo možné.
Opět příští rok
Kostru plejtváka nyní není možné vidět kvůli končící rekonstrukci Národního muzea. Zpřístupněna bude nově zrestaurovaná příští rok.
Víte, že...
...plejtvák myšok je druhý největší žijící tvor na světě? Může měřit až 27 metrů a vážit až 75 tun. Větší už je jen jeho »bratranec« plejtvák obrovský (až 33,5 m a 140 tun, jazyk váží 4 tuny).