Hrůzostrašný stav pražského mostu v Bubenské ulici: Bortí se jim před očima!
Co den, to o 0,2 milimetru větší prasklina! Stav pražského mostu v Bubenské ulici je v havarijním stavu a hrozí, že by se mohl zřítit. Spojku mezi Holešovicemi a centrem metropole museli stavaři v noci urychleně zavřít. Kvapem pod něj budou dávat podpěry.
Jak je možné, že šlo vše ráz na ráz, přestože ještě předevčírem jezdily přes most tisíce aut? O tom nikdo kompetentní raději nechce mluvit. Podle technické správy komunikací (TSK) se most konstroluje už od 90. let. Poslední kontrola v září však odhlalila zhoršující se stav a nové trhliny. „Proto jsme začali stav mostu detailně monitorovat pomocí speciálních měřících přístrojů. Touto metodou jsme zjistili, že se stav mostu v posledních 25 dnech zásadně zhoršil,“ řekl Matěj Fichtner, náměstek generálního ředitele TSK.
Jak zásadně? Doslova rapidně. Trhliny jsou vidět pouhým okem. „Některé se zvětčily až o pět milimetrů,“ řekl Fichtner. Podle něj to signalizuje neobvyklé chování nosné konstrukce mostu a jeho nepřípustné poškození.
Podpěry za miliony!
Most si včera převzala společnost Hochtief. Ta se postará o jeho podepření. „Cena se bude pohybovat řádově v jednotkách milionů korun. Přesná cena bude stanovena podle rozsahu skutečně odvedených prací,“ píše se ve zprávě TSK.
Kdy půjde k zemi?
TSK už připustilo, že bude most zbourán. „Vzhledem ke zkušenostem s pádem trojské lávky i mostu v Janově i s přihlédnutím k tomu, že je most na konci své životnosti, je otázka, zda bude jeho oprava ještě možná,“ řekla Barbora Lišková, mluvčí TSK. Dokonce už proběhne projektová soutěž. „Jediným dlouhodobým řešením je totiž oba mosty zbourat a postavit nové,“ tvrdí Lišková.
Kdy, proč a jak byl stavěn?
Most byl postaven při plnění požadavku na tehdejší ZAKOS (Základní komunikační systém hl. m. Prahy) v rámci výstavby Severojižní magistrály propojující sever Prahy s nově dostavěnou dálnicí D1 na jihu města. Most byl uveden do provozu v roce 1980 tehdy moderní technologií dodatečně předpínaných konstrukcí. Jejich výhodou byla snazší manipulace a umisťování nosníků na pilíře. Tyto nosníky byly skládány na skružích mezi pilíři, a to z lamel o výšce 145 cm, které se k sobě lepily pryskyřicí v takzvaných kontaktních spárách. Následně došlo k předpjetí celé konstrukce. Stavbu spodní konstrukce, tedy pilířů, tehdy prováděly Dopravní stavby Olomouc, nosnou konstrukci postavily Vojenské stavby Praha, oddělení Správy betonových konstrukcí.
Kdy pojedou tramvaje?
Podepření mostu bude trvat asi týden. Do té doby nebudou tramvaje jezdit přes zastávku Vltavská. Během dalších měsíců by se prý měly vybudpovat trvalejší podpory, což prý ale dopravu neomezí.
