Pozor, byty zaplavují pavouci! Může za to počasí
PRAHA – To je nadělení! Pavouci známých i neznámých druhů se rozhodli, že znepříjemní život obyvatelům paneláků. Na mnoha místech tak uspořádali doslova invazi do sídlištních bytů.
To je nadělení! Pavouci známých i neznámých druhů se rozhodli, že znepříjemní život obyvatelům paneláků. Na mnoha místech tak uspořádali doslova invazi do sídlištních bytů. A to nejen křižáci, ale i druhy, které nejsou příliš známé. A může za to počasí.
Známe to všichni. Otevřeme spíž a z pavučiny v rohu se na nás usměje křižák. Zvedneme zrak ke koutu koupelny, a odtud nás sleduje nohatý nezvaný host. A s tím se teď potýkají stovky domácností nejen v Praze. Podle odborníků k nám miliony pavouků přilákalo teplo. „Zvířata se stěhují a při změně klimatických podmínek mění své pole působnosti. Teplomilné druhy teď tedy posunují svá teritoria na sever,“ řekl Aha! entomolog Petr Nožka.
Některé druhy pavouků, které okupují české domácnosti a venku staví neprůchodné změti pavučin, pocházejí například ze Španělska. To platí i u křižáka pruhovaného, který se u nás usidluje. Ještě před deseti lety přitom v Česku vůbec nežil. „Rozšířil se tak, že je to jen ztěží pochopitelné. Přizpůsobil se a rozmnožuje se doslova ve velkém, jeho lepkavé pavučiny jsou všude,“ podotkl odborník.
Pavouky rozhodně není radno dráždit. Každý pavouk, i ten nejmenší, má totiž v klepítkách jedovou žlázu na kořist. Když je dost velký, což například křižák je, může kousnout i člověka. Prokousne kůži a zranění pak bolí podobně jako včelí bodnutí.
V Česku ale žije 849 druhů pavouků. A ne všechny jsou jen nechtěnými domácími »miláčky«. Největší, a tudíž nejnebezpečnější, je zápřednice jedovatá. „To je velká potvora, opravdu vás může ošklivě kousnout. Není to síťový pavouk tenhle leze a běhá všude možně, na kořist číhá v trávě a skočí na ni,“ upozornil Nožka.
