Před 75 lety 1,9 milionu mrtvých u Stalingradu
9 fotografií
Psal se rok 1942 a boje na východní frontě byly v plném proudu. Německá vojska zpočátku vítězně postupovala Sovětským svazem. U Stalingradu ale tvrdě narazila. Nastala nejkrvavější bitva všech dob, zahynulo na 1,9 mužů. Smrtící boje skončily přesně před 75 lety. Německé vojsko tu 2. února 1943 definitivně kapitulovalo.
Vše začalo invazí Němců do Sovětského svazu v rámci operace Barbarossa. Německé tanky tam vpadly 22. června 1941 a do konce roku postoupily až k Moskvě. Tu ale dobýt nedokázaly. Chuť si ovšem Němci spravili vítězstvím u Kerče a Charkova a zamířili ke Stalingradu. Úkolu dobýt město na Volze se chopil generál Friedrich Paulus (†66), který velel německé 6. armádě. Na pomoc měl i vojska italská, rumunská a maďarská.
Zatlačeni k Volze
Na město Paulus zaútočil 17. června 1942, o dva měsíce později prolomily německé jednotky vnější obranu Stalingradu. Do města pronikly 13. září a nastaly krvavé a nepřehledné boje mezi domy, které se postupně měnily v sutiny. Sovětské jednotky měly přísný zákaz ustoupit za Volhu a pod vedením generálporučíka Vasilije Ivanoviče Čujkova (†82) vzdorovaly. Němci je ale postupně zatlačili do úzkého pásu podél Volhy. V listopadu měli vítězství na dosah.
Přišel protiútok
Jenže zatímco vojska Osy dobývala Stalingrad dům po domu, sovětské velení získalo čas na protiofenzivu. Maršál Georgij Konstantinovič Žukov (†77) poslal 19. listopadu své jednotky na severní a jižní křídlo nepřátel a po čtyřech dnech krvavých bojů jejich armádu obklíčili. Němci se ještě mohli probít ke zbytku svých jednotek a armádám spojenců, Adolf Hitler (†56) to ale zakázal. Nařídil stáhnout jednotky a vytvořit frontu kolem kotle, v němž vojska zůstala uvězněna.
Vojska měl v rámci Operace zimní bouře vysvobodit polní maršál Erich von Manstein (†85), to se mu ale nepodařilo. Němci nedokázali vojsko v zimě zásobovat. Jejich vojáci tak umírali na podchlazení, podvyživení i zranění. Kvůli nedostatku vody se mezi nimi šířila úplavice.
Byl to obrat
Paulus nakonec v lednu 1943 Hitlera požádal o povolení kapitulovat. Vůdce mu ho ale nedal a předpokládal, že velitel spáchá sebevraždu. Ten se však 31. ledna i přesto vzdal a poslední odříznuté německé jednotky kapitulovaly 2. února 1943. V druhé světové válce to znamenalo obrat. Rudá armáda definitivně převzala iniciativu. Její vojáci se zastavili až v Berlíně.
Potupit Stalina
Stalingrad (nyní Volgograd) chtěli Němci obsadit jako dopravní uzel, i jako potupu Josifu Vissarionoviči Stalinovi (†74), jehož jméno město tehdy neslo. Tato představa se zalíbila především Adolfu Hitlerovi (†56). Ze stejného důvodu ale sovětské jednotky město zuřivě bránily.
91 000 zajatých Němců, přežilo jen šest tisíc
V kotli po kapitulaci zajali asi 91 tisíc zubožených německých vojáků. Konce války a návratu do vlasti se jich ale dožilo pouze 6 tisíc! Tisíce jich nepřežilo pochody do zajateckých táborů a další desítky tisíc zahynuly v nich. V zajateckých táborech přežilo pouhých 33 tisíc mužů, které byli přesunuti na Ural a Sibiř na práci v dolech.
Nejkrvavější v historii
Kruté boje znamenaly obrovské ztráty pro obě strany. Rudá armáda přišla o více než 1,1 milionu mužů. Na straně Němců a jeho spojenců padlo přes 800 000 vojáků. Ve Stalingradu také zahynulo na 60 tisíc civilistů. Podle mnoha odborníků proto tato bitva byla tou vůbec nejkrvavější v historii.
Jedli zmrzlé?
Vyhladovělí a vyčerpaní vojáci v rozbombardovaném Stalingradu podle zpráv jedli zmrzlé koně, někteří se prý živili i masem svých mrtvých spolubojovníků! V improvizovaných, často nevytápěných lazaretech živořilo 40 tisíc raněných, o které se neměl kdo starat. Těla těch, co zemřeli, zůstávala na lůžkách. Přežívající vojáci totiž neměli ani sílu je pohřbít.
Víte, že...
...Němci se pokoušeli obklíčený kotel zásobovat vzduchem? Při tom přišli o 495 letounů, to byla celá třetina sil Luftwaffe.
Mladík (†20) spadl ze soklu bývalého Stalinova pomníku: Smrt pod kyvadlem!
Celý článek9 fotografií
