TRABANT SLAVÍ 60 LET! V přepočtu na dnešní poměry přišel na 465 tisíc korun! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

úterý 19. března 2024

Svátek slaví Josef, zítra Světlana

TRABANT SLAVÍ 60 LET! V přepočtu na dnešní poměry přišel na 465 tisíc korun!

Trabant slaví výročí!
Trabant slaví výročí! (Foto Aha!: David Malík, ČTK, Profimedia.cz, Trabant muzeum Praha-Motol, ara)

Není snad v Česku (a zřejmě i v celém bývalém východním bloku) větší automobilové legendy, než je trabant, vozidlo mnoha generací. I když už se s ním na silnicích tak často nepotkáme, zapomenout se na něj nedá. A právě teď oslaví už 60 let! Vůz, jehož majitelé si vyslechli nejednu posměšnou narážku, byl fenoménem, věrným bakelitovým souputníkem v socialistickém marasmu.

Po rozdělení Německa po 2. světové válce tahala východní část za kratší konec ve všech ohledech, a co se týče výroby aut, jakbysmet. Zatímco v Německé spolkové republice slavil úspěch Volkswagen brouk, v NDR se potýkali s nedostatkem materiálů a míst, kde auta ve velkém stavět.

Jenže Východ se chtěl za každou cenu ekonomicky vyrovnat, a tak v roce 1954 politbyro rozhodlo, že se začne vyrábět nové, malé, cenově dostupné, ale robustní osobní auto. Doposud totiž bylo vlastnictví auta luxusní záležitostí a na nějaký masový motorismus se ani nepomyslelo. Auto mělo vážit maximálně 600 kg a spotřebovat 5,5 litru na 100 km. Výroba se plánovala na 12 tisíc kusů ročně, jeden za 4 tisíce marek. V podmínkách byla ještě jedna, zásadní věc. Protože kvůli dovoznímu embargu západních zemí na plech byl tento artikl velmi drahým a nedostatkovým zbožím, muselo se přijít s náhradním materiálem pro karoserie.

Auto na trsátka
Tak vznikla jedinečná kombinace z nouze, rám z ocelového plechu a karoserie z přelomového duroplastu. Ten soudruzi z NDR vymysleli lišácky, rozdrtili zbytky bavlněné látky, které nejdříve spojili do větších rohoží, následně je smíchali s fenolovou pryskyřicí. Z toho se vystřihnul hrubý obrys a vložil do lisu, kde se tvaroval osm minut při 180 stupních. Vzniklý výrobek už měl přesný tvar části karoserie, stačilo oříznout menší přebytečné části a obrousit a nakonec se připevnil šrouby a kaučukovými páskami. Materiál měl kromě jednoduché výroby i další výhody. Byl stabilní, odolal počasí a byl dostupný. Když při nehodě praskl, mohl se jednoduše zase slepit. Pokud ovšem nebyl rozštípaný nevratně, jak se tehdy říkalo, na trsátka.

Časem se ale objevila i negativa. Obtížně se likvidoval a nakonec stál i v cestě produktivitě. Tvrzení v drahých lisech trvalo drahocenné minuty, za které by vznikly desítky kovových částí. Plech kolem gumových těsnění také často korodoval, protože nebyl dostatečně kryt.

Dovezlo se k nám 150 tisíc trabantů!
Do Československa se začal dovážet až v roce 1963, kdy byla šestistovka představena na Veletrhu v Brně. Do konce roku se k nám dostalo 272 aut, o rok později už 1240. V roce 1966 stál typ 601 něco přes 27 tisíc korun, což by po přepočtu na průměrnou mzdu dnes bylo 465 tisíc korun. Každé nové auto mělo servisní knížku a také průkaz o kvalitě, kde byli podepsaní čtyři lidé, kteří ručili za kvalitu různých částí. V průběhu let se dovezlo přes 150 tisíc trabantů, z toho je stále registrováno kolem 21 tisíc.

1989: Praha plná trabantů

Trabi byl nejdříve symbolem vyrovnání se západnímu volkswagenu a způsobem, jak rodiny s průměrnými příjmy mohly být mobilní. Jenže časem, když vývoj vozu zakrněl, pohled na něj se změnil. Připomínal spíš stagnující ekonomiku NDR a tvrdohlavost vedení, které odmítalo nové modely. Alternativ pro obyvatele ale moc nebylo, wartburg nebo něco málo dovezeného, a proto byl na čekačce na nové auto prakticky každý dospělý. A protože nového vozu jste se mohli dočkat klidně až za několik let, prodávala se ojetá mnohdy i za vyšší částky. Je připomínkou slávy NDR, ale i jejího pádu. Když totiž v létě 1989 začali obyvatelé komunistického Německa (přezdívaní kvůli symbolice na vlajce kružítka) vlast opouštět a jezdili na velvyslanectví Západu, aby mohli emigrovat. Vydali se takto do Budapešti, Varšavy a samozřejmě i Prahy. Auta, trabanty i wartburgy, ve kterých přijeli, nechali stát na Malé Straně a s vědomím, že už je nebudou potřebovat, je za pár set marek prodávali nebo rovnou opustili. Původně je chtěla NDR zabavit a odvézt zpět, nakonec ale tisícovky vozů levně rozprodal magistrát. Po sjednocení už nebyl o trabanty zájem, ten se zaměřil na produkty Západu. Poslední auto opustilo cvikovskou továrnu 30. dubna 1991.



Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.