Kde se vzala pražská strašidla? 1+1 VSTPENKA ZDARMA! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pátek 29. března 2024

Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt

Kde se vzala pražská strašidla? 1+1 VSTPENKA ZDARMA!

Kostlivec na řinčícím voze jezdí v pátek od půlnoci do kuropění.
Kostlivec na řinčícím voze jezdí v pátek od půlnoci do kuropění. (Foto Aha! – Mária Rušinová, Muzeum pražských pověstí a strašidel, ara)

Máte rádi záhady, pověsti a legendy? V Praze si jich užijete víc než dost. V historických částech města snad nelze najít uličku, dům, či zákoutí, které by nebylo spojeno s nějakou strašidelnou bájí. O čem všem vyprávějí?

Praha má dlouhou, mnohdy zamotanou a někdy dokonce krvavou historii. Není divu, že mnoho z těchto událostí zavdalo vzniku pověstí, které o křivolakých uličkách města věží dodnes vypráví. Pravdu, jež stála na jejich počátku, zahalila rouška času a nyní je skoro nemožné se jí dopátrat.

Mezi jejich znalce patří i Filip Jan Zvolský, spoluzakladatel Muzea pražských pověstí a strašidel na Malé Straně. Jeho expozice je věnovaná právě pražským pověstem. Některé z nich zasahují do současnosti více, než bychom si mysleli! Pojďte se projít pražským tajemnem...

Faustův dům
Mezi nejznámější pověsti patří ta o Faustově domě na Karlově náměstí. Barokní Mladotovský palác má gotické jádro a stojí na místě pohanského obětiště bohyni Moraně. Dodnes se této části náměstí říká Moráň. Už ve středověku, dávno před založením Nového města pražského, tu stával opevněný dvorec s věží. V historii pak byl dům sídlem alchymisty Eduarda Kelleyho.

Podle dávné legendy v něm přebýval i doktor Faust. Právě tady zbyla díra ve stropě po té, co ďábel odvlekl krví upsaného doktora do pekel. Žádný zedník ji nedokázal zazdít, vždy se znovu objevila. „Nakonec se to podařilo až s pomocí nějakého dalšího čerta. Ale za druhé světové války se znovu objevila. Při bombardování 14. února 1945 totiž jedna z bomb zasáhla i Faustův dům. Proletěla stropem, ale nevybuchla,“ popsal Filip Jan Zvolský legendu, která sahá až do nedávné historie.


Zvon Zikmund a povodně

Známá je i legenda o Zikmundovi, největším ze sedmi zvonů svatovítské katedrály. „K němu se váže pověst, že když mu pukne srdce, je to předzvěst neštěstí. Naposledy se to stalo v červnu roku 2002 a o dva měsíce později přišly ničivé povodně,“ uvedl Filip Jan Zvolský. Nebyl to ale jediný případ.

Když zvonu puklo srdce roku 1670, zemřel ještě ten rok v Amsterdamu velký český myslitel a učenec Jan Ámos Komenský (†78). Vše se opakovalo roku1798, kdy přes české země přešla spojenecká vojska Ruska a byla vyhlášena mobilizace. To by snad nebylo tak hrozné, už pět let na to, roku 1803, ovšem začaly Napoleonské války. Francouzská armáda vedená Napoleonem Bonaparte (†50) během nich postoupila až na jižní Moravu.


Čert přišel s křížkem po mši

Mnoho legend a později i teorií historiků se váže i ke třem kamenům v Karlachových sadech na Vyšehradě. Podle pověsti se čert vsadil s knězem, že než odslouží mši, přinese z Říma na Vyšehrad sloup. Knězi ale v nerovné sázce pomohl svatý Petr, který letícímu čertovi sloup třikrát srazil z nebes na zem. Když se rozzuřený a uřícený čert blížil k Vyšehradu, viděl, že mše již končí a sázku prohrál.

Se sloupem proto vzteky mrštil na zem a ten se rozpadl na tři kusy. Podle jiné pověsti sloup, údajně odhozenou pohanskou modlu, použili při obléhání Vyšehradu husité. Podle pozdějších teorií může jít o menhir, či zbytky sloupů ze zbořeného kostela. Někteří historikové se dokonce domnívají, že jde památku po pradávných Keltech. Jisté je jen to, že na nynější místo je nechal postavit probošt kapituly na Vyšehradě Mikuláš Karlach na konci 19. století. 

Na Jánském vršku podle pověsti v pátek v noci straší kostlivec jedoucí na voze, který rachotí řetězy, a šlehají z něj pekelné plameny. „Zaznamenala ho už jedna z pražských drben Anna Hrdlová. Nezjistila ale, o koho se jedná. Pravděpodobně to byl ale nějaký penězoměnec, který podváděl a byl za to takto potrestán,“ myslí si Filip Jan Zvolský.

Vodník Kabourek z Čertovky
Mezi ty méně známé, ale o to oblíbenější strašidla patří malostranský vodník Kabourek. Rád popíjel po hospodách pivo, hospodští mu dokonce nosili škopíček s vodou, aby mu neuschly šosy. Když se ale v putykách začaly objevovat gramofony a později televize, přestalo se mu tam líbit.

Od té doby už jen občas požádá kolemjdoucí o lahvové pivo. Desítku odmění kaprem, dvanáctku dokonce štikou! Když se v roce 2008 rozšířil i do jeho rodné Čertovky zvyk zamilovaných, kteří na most pověsí zámek a klíč hodí do řeky, začal je kontrolovat. Je-li klíček vřelý, láska vydrží. „Ale běda, jak klíček rychle vychladne. To pak vodník zámek odemkne a sundá, protože by láska stejně nevydržela,“ vysvětlil Filip Jan Zvolský.

Tajná knihovna a ulička duchů
Expozice muzea pražských pověstí a strašidel má dvě části. V přízemí je tajná knihovna ducha muzea Genia loci Pragensis. Tady si návštěvníci mohou přečíst vše o pražských pověstech, jejich aktéři tu vystupují ze zdí. Na interaktivních exponátech si mohou vyzkoušet, jak bublají duše ve vodnických hrníčcích, jak se stínaly hlavy 27 českým pánům, či jak by oni sami vypadali jako pražské strašidlo.

V podzemí, jehož součástí jsou sklepy z 12. století, je ulička duchů, kde se zastavil čas přesně o půlnoci. Tady si návštěvníci mohou pražská strašidla, duchy a tajemné postavy prohlédnout v jejich »přirozeném prostředí«.

Pozor, UŽ ZÍTRA jen v Aha!
1 + 1 VSTUPENKA ZDARMA
DO MUZEA STRAŠIDEL

Pozor, je tu další exkluzivní akce deníku Aha!. Po 1 + 1 vstupenkách na Staroměstskou radnici či na výstavu o První republice můžete nyní navštívit unikátní Muzeum strašidel v Praze. V zítřejším vydání Aha! najdete speciální kupon. Vystřihněte si ho, kupte si v pokladně Muzea strašidel vstupenku a druhou dostanete ZDARMA!

Na video se podívejte zde:

Video se připravuje ...



Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.