Zemanův věnec, s Japonskem máme konec?
Památník jednoho z největších masakrů v historii Číny včera navštívil prezident Miloš Zeman (72). Do Nankingu, kde japonská armáda před 80 lety zabila až 300 tisíc civilistů, zavítal jako vůbec první prezident. K nelibosti Japonců, kteří se k masakru nehlásí a cenzurují ho i v historických učebnicích.
Vera Renovica
Prezident Zeman se s první dámou Ivanou (52) uklonili obětem a k památníku nechali položit věnec. Poté prezident v doprovodu předal dar muzeu: lipový strom, který dovezl z Česka. „Druhá světová válka začala právě tady v roce 1937 obrovskou vraždou 300 tisíc obětí a pokládám za samozřejmost a povinnost se těmto obětem a jejich památce poklonit,“ řekl poté o »znásilnění Nankingu«, jak se masakru přezdívá.
První prezident
Český prezident je přitom po dánské královně teprve druhým oficiálním představitelem státu (a prvním prezidentem), který se u památníku poklonil, a tím pádem se ještě pevněji politicky přimkl k Číně. Že by tak jako nejvyšší představitel České republiky mohl rozzlobit Japonsko, si nepřipouští. „Poškození vztahů s Japonskem se neobáváme,“ řekl Aha! mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Vojáci plenili a znásilňovali
Nankingský masakr neboli znásilnění Nankingu se odehrál v prosinci roku 1937 během druhé čínsko-japonské války. Nanking, který byl tehdy hlavním městem Čínské republiky, japonští vojáci vyplenili a hromadně popravovali všechny muže, kteří potenciálně mohli být vojáky. Také hromadně znásilňovali – počet znásilněných žen se odhaduje až na 80 tisíc a v nankingském muzeu si lze přečíst příběh jedné z nich, kterou vojáci během okupace města znásilňovali až desetkrát denně. Počet obětí masakru čínská strana, která událost srovnává s holocaustem, odhaduje na 300 tisíc, Mezinárodní vojenský tribunál pro Dálný východ hovoří o 260 tisících.
Nacista zachránil statisíce uprchlíků
Několik cizinců, kteří po pádu města zůstali v Nankingu, vytvořilo Mezinárodní výbor pro nankingskou bezpečnost, aby stanovil bezpečnostní zónu na ochranu uprchlíků. Postupně se jich sem stáhlo, a zachránilo si tak život na 300 tisíc, tedy polovina města. Druhá polovina zahynula rukou Japonců. Šéfem výboru i bezpečnostní zóny byl zvolen německý zástupce Siemensu a vedoucí nankingské pobočky NSDAP John Rabe (†67). Páska s hákovým křížem na paži mu u Japonska, spojence Třetí říše, pomáhala při záchraně uprchlíků. Rabe mimo jiné napsal dopis Adolfu Hitlerovi, v němž popsal rozsah masakru a žádal o intervenci. Po návratu do Německa byl ale zadržen a vyslýchán gestapem a byly mu zabaveny filmy týkající se masakru. Na nátlak Siemensu byl však propuštěn s tím, že má přísný zákaz o čínských událostech mluvit. Po válce byl znovu zatčen pro své členství v NSDAP a vyslýchán Sověty. Když se starosta Nankingu a zachránění uprchlíci dozvěděli o Rabeových existenčních problémech, vybrali na něj dva tisíce dolarů, za něž mu nakoupili ve Švýcarsku potraviny a posílali mu proviant i dál. Zachránce Rabe zemřel v chudobě v roce 1950.
VIDEO: Zeman ve „znásilněném” Nankingu, kde podle něj začala Druhá světová válka: