Dopis na rozloučenou Otakara Jaroše!
13 fotografií
Památník v Hrabyni byl vždy místem piety, před sametovou revolucí ale i jedním ze symbolů socialismu. Dnes je největším muzeem druhé světové války v Česku.
Obří betonová stavba vyrostla v místech nejtěžších bojů Ostravsko-opavské operace. Základní kámen v roce 1970 poklepal prezident Ludvík Svoboda. „S výstavbou památníku se začalo ale až v roce 1976. Památník byl také důkazem soudržnosti se Sovětským svazem,“ popsal historii památníku průvodce Tomáš Koutný.
Po revoluci začal objekt chátrat a v roce 1992 připadl do správy Slezského muzea v Opavě. „V roce 2000 vláda rozhodla, že bude Hrabyně ústředním památníkem druhé světové války v Česku. Objekt prošel několikaletou rekonstrukcí a vznikla v něm řada unikátních expozic,“ dodal Koutný.
Víte, že...
...památník ročně navštíví 20 tisíc turistů?
...památník je vysoký 18,5 metru?
Marie Terezie: Listiny, kterými panovnice povolovala konání trhů či vařit pivo!
Celý článekKlíčová bitva
Ostravsko-Opavská operace byla klíčovou bitvou o osvobození Československa. Němci se nechtěli vzdát průmyslové oblasti a bránili ji do posledního dechu. Dnešní území Moravskoslezského kraje bylo osvobozováno od 10. března do 5. května 1945.
Uniforma hrdiny
Rodák ze Štítiny u Opavy divizní generál Heliodor Píka měl významný podíl na osvobození Československa. V roce 1949 byl po zinscenovaném procesu popraven. Jeho uniforma s vyznamenáními je součástí expozice.
Zem prolitá krví
V srdci památníku v Hrabyni je 26 misek s hlínou a kamením, které pochází z míst, kde zemřelo za druhé světové války nejvíce občanů Československa. Nechybí Sokolovo, Dukla, Lidice, Osvětim, Tobruk, Dunkerque.
Poslední dopis
Poslední dopis kapitána Otakara Jaroše, hrdiny od Buzuluku. Ten velel československým vojákům u Buzulku poprvé nasazeným v Sovětském svazu do boje. On a další zahynuli, ale Němci neprošli.
Odsun a protektorát
V souvislosti s druhou světovou válkou je připomínán poválečný odsud Němců. V Hrabyni je vzpomínka na odsud Čechů ze Sudet. Expozice zachycuje také německou školu.
Zbraně velké i malé
V Hrabyni je vystavena většina malých zbraní, které byly za války užívány nacisty, sověty, Čechoslováky i západními spojenci. Nechybí ale polní kuchyně, děla, obří houfnice a tanky.
Padlých se nedopočítali
V exteriéru památníku je přes 13 tisíc kamenných destiček se jmény padlých vojáků i občanů při Ostravsko-opavské operaci. Padlo sice o několik tisíc vojáků více, ale jejich těla se nepodařilo identifikovat.
Kdy a za kolik
Kde: Hrabyně u Opavy
Kdy: Úterý až neděle 9 až 17 hodin, pondělí zavřeno.
Za kolik: Dospělí 60 Kč, důchodci, děti a studenti 30 Kč.
Co se poslouchalo za války?
Londým, Moskva i Goebbelsova tlama!
Zprávy o blížící se svobodě se na sklonku války šířily především éterem. S uchem přitisknutým na reproduktorech poslouchali lidé tajně vysílání z Londýna či Moskvy. I když za to byl i trest smrti.
„Z rádií, která se vyráběla před válkou, se musely vystříhat krátké vlny, aby se zabránilo odposlechu nežádoucích stanic,“ informoval Aha sběratel historických rádií a telečský radioamatér Jiří Jiránek (75). Ne všichni to, ale udělali.
V Telči jím například bylo dvoulampové rádio Lady MK 208 z roku 1937 od pražského výrobce ze Strašnic firmy Mikrofona. Přestože na zadní straně přijímače telečský prodejce garantoval vystříhání krátkých vln, jeho majitel věděl, že se tak nestalo a že poslouchal, jak Němci dostávají na frak!
„Tak tohle musel mít od roku 1937 doma, každý správný občan velkoněmecké říše,“ klepe Aleš Wimmer (45) významně prstem na nevzhlednou bakelitovou skříňku radiopřijímače. Nikdo mu tehdy neřekl jinak než Goebbelsova tlama. „Naladit bylo možné pouze jednu stanici, kde každý večer říšský ministr propagandy Joseph Goebbels, masíroval z éteru své věrné posluchače,“ líčí Aleš.
13 fotografií
