Vydru Bonifáce vychovala fenka: Jsem pes, nebo vydra?

Bonifác přicestoval do expozice Česká řeka v Zoo Plzeň loni 24. června ze záchranné stanice v Pavlově na Havlíčkobrodsku. Té ho svěřila žena, která opuštěné mláďátko bez mámy našla na své zahradě v centru Žďáru nad Sázavou. Zřejmě ho přinesla řeka.
Záchranáři ho doslova vypiplali na lahvi, mámu mu dělala jezevčice Eliška. Vodu miloval jako vydra, dobroty mu ale chutnaly psí. Již tehdy asi měsíční Bonifác dával navíc najevo, že je vyloženě společenský typ.

„Vydry už v tomto věku bývají velmi agresivní a bázlivé. On naopak vyhledával společnost lidí,“ prozradil Aha! Zbyšek Karafiát ze záchranné stanice. Není divu, že Bonifácovi chvilku trvalo, než si uvědomil, že není pes, ale vydra. „Nedávno jsme ho spojili s naší samicí Lucií a vše je v nejlepším pořádku,“ říká zooložka Miroslava Palacká z plzeňské zahrady. Bonifác, kterému je kolem dvou let a dospívá, definitivně pochopil, že patří mezi vydry. Za odměnu si přesto dodnes dá s chutí psí granulky.

V zahradě patří dnes mezi největší baviče. Miluje lidi, pohyb pod vodou i nad vodou, a když má pozornost diváků, dokáže vydří taneček předvádět celé hodiny.

Loví jen ve vodě
Vydry říční vedou obojživelný život. Potravu, tedy ryby a korýše, loví zásadně ve vodě. Obydlí si naopak budují v břehu. Východ však často vede rovnou pod hladinu.

Umí se vyždímat
Srst mají vydry velmi hustou. Má zvláštní vlastnost. Dlouhé chloupky se ve vodě slepí a vytvoří jakousi pláštěnku, po které voda stéká. Neznamená to ale, že by nepronikla až na kůži. Proto, když vydry vylezou z vody, tak se nejen řádně otřepávají, ale využívají k osušení i vchodu do nory. Je úzký a stěny jsou pokryté kamínky a kořínky. Jak jím prolezou, doslova se vyždímají.

Kormidlují ocasem
Vydry jsou dobrými plavci. Ve vodě se pohybují tak, že vlní celým tělem a ocas používají jako kormidlo, případně »řídí« pohybem nohou s prsty spojenými plovacími blánami. Jako ostatní savci pod vodou nedýchají. Pod hladinou vydrží na jedno nadýchnutí dvě až tři minuty.