V Česku už se lyžuje: Tak sněží za 50 milionů...

Je podzimní den jako v kýčovitých filmových záběrech, stromy hrají stovkou barev a sluníčko ještě dává naději na příjemnou procházku přírodou. Já ale vytáhnu ze sklepa lyže, vyjedu kousek za Prahu, nasoukám se do přezkáčů a vyzkouším si sníh na první zprovozněné sjezdovce v zemi! Hned vedle stromů s posledními jablky a keřů obsypaných šípky jedeme úplně první jízdu v sezoně v celé České republice.
Lyžařský areál Monínec kousek od Prčice se stal letos raritou díky novému zasněžovacímu zařízení, které k výrobě sněhové nadílky nepotřebuje mráz a sníh vydrží až do 35 stupňů! „Viděl jsem o tom reportáž v Objektivu, v loni v listopadu. Zjistili jsme, kde všude to mají, chytili jsme inspiraci a našli si italskou firmu, která se tím zabývá,“ popisuje počátek projektu provozovatel areálu Jaroslav Krejčí.
Přece jen je to dobrá pojistka v době sněhově nejistých zim. Já už ale jedu první jízdu na vleku. Premiéra sezony! Nikde jinde v Česku nevyjel někdo dřív!
Jak sněží v teplém podzimu?I když je to relativní loučka a krcálek, ten pocit stojí za to. Sníh chroupe, není to klasický prašan ani manšestr, technickému sněhu nefandím, ovšem jede to slušně. A ten podzim okolo… Je to zábava. Alpy nebo Krkonoše jsou sice o něčem jiném, ale když se chcete sklouznout jen tak po práci, je to ideální!
Jak se to všechno obstará? Základem je vytvořit dobrý podklad, který odizoluje teplou zem. A právě na to jsou ledové vločky (nebo spíš šupinky), které neobsahují zbytkovou vlhkost, mají teplotu minus pět stupňů Celsia a tají velmi pomalu, ideální. Na tuto vrstvu se pak může klasickými děly jen posněžit během nočních mrazů další technický sníh a je vystaráno. Nadílka z rybníku a mrazáků
Vše potřebné přivezli začátkem září, pak následovala třítýdenní montáž a dva týdny zkušebního chodu. Za tři týdny ostrého provozu už stačili zasněžit a zprovoznit 170 metrů dlouhou sjezdovku, a teď se dnem i nocí chrlí vločky i na tu hlavní, červenou.
Vodu, kterou čerpají z rybníka, natáhnou do obřích mrazáků a z nich pak hadicemi distribuují sníh, kam je potřeba. Tam se nafouká do obrovských kup a nakonec rozjezdí rolbou.
Výhoda přesně načasovaného začátku ale něco stojí, celé zařízení vyšlo asi na 50 milionů korun a náklady na výrobu sněhu jsou dvojnásobné než u toho klasického.