Nejlepší čertovské výlety!
10 fotografií
Jdi mi k čertu! Kolikrát už jste něco podobného slyšeli. A vlastně – proč ne? Vyrazte s deníkem Aha! na výlet za pekelníky a jejich ďábelskými místy. Samozřejmě že čertovských »atrakcí« je po Česku mnohem víc, ale snad se vám tato zalíbí...
Čertovka
Uměle řádem maltézských rytířů ve 12. století vytvořený vodní náhon k malostranským mlýnům kolem Kampy – to je pražská Čertovka. Své jméno ale nedostal podle pekelníků, nýbrž kvůli potrhlé pradleně. Jednou křičela na skupinku mladíků, kteří jí počastovali jménem čertovská bába a k tomu jí na barák namalovali sedm čertů.
Čertovy hlavy
Nedaleko Liběchova u obce Želízy v okrese Mělník vytesal v polovině 19. století do pískovcových skal sochař Václav Levý hlavy pomocníků Lucifera. Devět metrů vysoká díla vypadají za slunečního svitu úchvatně, za šera pak děsí. Čertovy hlavy jsou co do rozměrů unikátním dílem. V okolí jsou i další reliéfy.
Čertova stěna
Na samém jihu Česka, kousek či silnice sestupující až Vltavě. Nejlepší výhled na ni je z Čertovy kazatelny. Tajemné místo bylo inspirací pro skladatele Bedřicha Smetanu, Čertova stěna byla jeho poslední dokončenou operou. Jde o nedostavěnou přehradu, s jejíž pomocí chtěl ďábel zaplavit klášter ve Vyšším Brodě. Ovšem do prvního kohoutího zakokrhání nedokázal nanosit dostatek kamení... Pod Čertovou stěnou se proplétá řeka Vltava mezi mohutnými balvany v tzv. Čertových proudech.
Ďáblova p*del
Tahle hříčka přírody je poblíž osady U panského lesa v trojúhelníku osad Terezín, Nový Svět a Valtínov v České Kanadě. Jiné jméno než Ďáblova p*del snad ani nemohla dostat. Někdo říká, že čerchmant pelášil do pekla takovým kalupem, až mu spadly kalhoty a on zkameněl. Něco na tom může být...
Čertovo jezero
Kousek od hranic s Německem na území Šumavy a Bavorského lesa je pod jezerní horou Čertovo jezero ledovcového původu, které jako jediné patří do povodí Dunaje. Jak vzniklo? Čert chtěl stáhnout za bránu pekla mladou nevinnou dívku. Ta mu dokázala přivázat na ocas obrovský balvan. Byl těžký, ďábla tahal k zemi a během souboje s děvečkou vyrýval kotlinu, která se zalila vodou.
Čertovo kopyto
Kousek od Lipna je zajímavý skalní útvar, když se na něj podíváte, ihned zjistíte, proč se mu říká Čertovo kopyto. Prostě tak vypadá. Nachází se nedaleko poustevny na severovýchodním svahu Medvědí hory a dá se k němu dojít po modré turistické značce z hráze. Místní této skalce říkají Cikánský hrad. V nedaleké poustevně žil Godoš, jenž patřil k loupeživé bandě cikánů na Uhlířském vrchu.
Čertovy otisky
Na kamenité cestě k hradu Starý Jičín jsou ve skále dva otisky. Čertovo kopyto a hlava. Na knížecí hrad ve velké bouři přijel neznámý bohatý šlechtic. Hradní pán jej ubytoval a návštěvník se začal dvořit jeho dceři. Když spolu tančili, upadl jí šátek. Při jeho zvedání si všimla, že má místo nohy kopyto. Než omdlela, zakřičela: ďábel! Muž utíkal, náhle před sebou spatřil kříž. Lekl se, ztratil rovnováhu a spadl z koně. Od těch dob jsou tam otisky hlavy a kopyta.
Čertovy skály
Čertovy skály jsou nejnavštěvovanějšími na Valašsku. Před vsí Lidečko jsou vidět přímo ze silnice. Říká se, že čert pálil za Rózinou, dcerou mlynáře. Ten měl podmínku, že musí do kohoutího zakokrhání obrátit tok říčky Seninky. Pekelník pozabíjel všechny kohouty v okolí a začal nosit kameny. Jenže mlynářka si jednoho nechala, a když ten se ráno ozval, čertovi vyklouzly z ruky kameny. Od té doby jsou tam 40 m vysoké a 100 m dlouhé Čertovy skály.
Čertova věž
Před vstupem do hradu Bezděz stojí 30 metrů vysoká věž. Přízemní místnost neměla kvůli obavám z napadení dveře ani okna. Podle jedné z pověstí se v ní usadili čerti a dělali bordel, kdykoliv v kapli archanděla Michala, bojovníka s ďábly, začala bohoslužba. Rohatí se často proměňovali v černé kohouty, kozly a strašili lidi. Nikdo je nemohl z věže vypudit... V okolí Bezdězu je i Čertův vrch či Čertova zeď.
Čertovy kameny
Čertovy kameny jsou na severním úbočí Zlatého chlumu nějaké tři kilometry od Jeseníku. Podle staré pověsti chtěla hradní paní po smrti manžela postavit klášter, jenže nedaleko měl svou sluj ďábel. Nechtěl připustit, aby ho rušily modlitby a zvuk zvonu. Každou noc tak zničil vše, co lidé vybudovali. Až se rozhodl, že údolí zatopí. Měl čas do ranního kuropění, jenže se opozdil a kameny hodil vzteky na zem, takže jsou roztroušené v okolí. 40 m vysokému a 100 m dlouhému skalnímu útvaru se říká Čertovy kameny. Z plošiny na vrcholku je pěkný pohled do údolí říčky Bělé.
Čertův hrádek
Zřícenina hradu Olomučany leží nad údolím řeky Svitavy u Blanska. Podle lidového vyprávění vybudoval rytíř hrad nezvykle rychle. Místní věřili, že jde o dílo samotného ďábla. Podle jiných pověstí získal svůj název Čertův hrádek od Hynka Suchého Čerta či Jakuba Čerta z Bořitova. Ale lidé vědí své...
10 fotografií
