Karlovo náměstí č. 502 je obestřené tajemstvím: Sem přišel dírou pekelník!
Jsou místa a domy, které provází pekelná pověst po staletí a dnes se v nich dějí podivné věci. Černou magií je odpradávna obestřen barokní dům stojící na jižním okraji Karlova náměstí v Praze. Dům, odkud prý ďábel odnesl doktora Fausta. Dodnes se tu objevují »krvavé« skvrny a nelze je zabílit. Náhody, kouzla, nebo jen chemické a fyzikální reakce?
Mladotovský palác, jak se krásný barák nazývá, i dnes žije dávnou pověstí. Ta tajemná začíná na sklonku 16. století, kdy jej koupil rudolfínský alchymista magistr Edward Kelly. Ten si v domě zřídil laboratoř a prováděl zde různé alchymistické pokusy a kejkle.
Oheň z oken
I další majitel, hrabě Ferdinand Antonín Mladota ze Solopysk, patřil mezi výstřední obyvatele Prahy. Sestrojoval pohyblivé figuríny a při jeho chemických pokusech prý šlehaly k oken plameny a mluvilo se o přítomnosti samotného ďábla.
Zlato z hlíny
Ale zpět k pověsti, která palác nechvalně proslavila. Vypráví, že doktor Faust upsal svou duši čertu a on mu za to propůjčil umění čarovat, vyvolávat duchy z hrobu a z obyčejné hlíny vyrábět zlato. Když nastal smluvený čas, čert si pro Fausta přišel.
Od té doby v domě strašilo. Jednoho dne přišel do Prahy chudý student a nastěhoval se do jedné ze světnic. Právě do té s proraženým stropem, kudy čert Fausta unesl. Pokoušel se díru zazdít. Ráno tam byla zase.
Černá magie
Student hledal jinou místnost a našel při tom čarodějnou knihu. Odříkal jednu z formulí a díra ve stropě zmizela. Zmizeli i duchové, kteří ho v noci strašili. Přečetl třetí formuli a v podlaze se objevily schody vedoucí do podzemí. Student si začal s černou magií. Čert ho jedné noci odnesl a už o něm nikdo neslyšel.
Časová smyčka?
Podle jedné z teorií student narazil na časovou smyčku. V domě se totiž na jednom místě objevil každé ráno tolar. Amatérské zaříkání studenta, který se z něj snažil udělat zlaťák, mohlo vyvolat zhroucení prostoru. Vzniklá černá díra rozprášila nejen tolar, ale i studenta, zařízení také část stropu.
Díra a »krev«
Díru ve stropě po čertovi s Faustem nebylo možné zazdít. Žádný druh nedržel na sklovitém povrchu otvoru v arkýři na severozápadním nároží domu. Dodnes se tu objevují »krvavé« skvrny. Snahy o zabílení jsou stále marné. Možná čáry, může jít také o uvolnění železitých složek z kamenného zdiva vlivem zatékající dešťové vody.
Další Faust
Jedním z předobrazů doktora Fausta byl podle všeho i jistý Karel Jaening. Tento správce domu v 19. století byl známý svou posedlostí záhrobím. Měl se obklopovat předměty, jež připomínaly smrt. Ve své sbírce měl kousky šibenice, rakve, lebky jakož i jiné lidské ostatky. Není divu, že se kolem něj vyrojila řada pověstí a řečí. Nebo nešlo o fámy?
