Legendární kanec Pepa ze Slavností sněženek: Bral víc než Hrušínský a miloval lidi!
Režiséru Menzelovi (75) se podařilo téměř nemožné – převést romány geniálního spisovatele Bohumila Hrabala (†82) na filmové plátno. K nezapomenutelným patří scéna s naháněním divočáka ve filmu Slavnosti sněžek. Jak natáčení s divočákem Pepou vůbec probíhalo?
Filmová verze Slavností sněženek se dotočila v roce 1983, i když tomu předcházelo handrkování s komunisty. Na natáčení vzpomíná v Blesk tv magazínu herečka Blanka Lormanová, která tehdy hrála otravnou dceru Rudolfa Hrušínského. Takto popisuje první setkání se zvířecím hrdinou.
„S Blaženkou Holišovou jsme se chystaly utíkat po silnici před divočákem. Náhle mě něco ťuklo do kotníku a Jíří Menzel, který stál vedle mě, vyhrkl: Nedívej se dolů! Samozřejmě že jsem se podívala, a na start se chystalo i ohromné prase. Nejsem žádný nebojsa, ale příšerně jsem se lekla. Zapomněli mi totiž říct, že divočák Pepa je cvičený a lidi miluje,“ vysvětluje herečka. Pepova náklonnost dvounožcům dokonce způsobovala, že se nemohl vžít do své role děsivého divočáka. Když ho měli herci pronásledovat, nechtěl se od nich hnout a raději se držel v jejich přítomnosti. Nakonec ho majitel musel odlákat pomocí kousků masa. „Natáčení s prasetem bylo obtížné, vystřídali se tři nebo čtyři exempláře. Pozoruhodné je, že honorář za prase byl vyšší, než honorář pana Hrušínského,“ prozrazuje režisér snímku Menzel.
Filmařům byl k dispozici i divočák vycpaný, který sloužil do záběrů, kdy se s ním nehýbalo. Živá prasata se občas totiž chtěla mít «jak v žitě«. „Sotva se ten cvičený konečně rozeběhl, zahnul do pole. A tak jsme čekali, až ho lapí zase znovu,“ dodává Rudolf Hrušínský ml. Ten si ve snímku zahrál syna svého otce.
