Vignerová může slavit? Rozchod Nesvačilové a Kolečka

Objevná myšlenka paní Humlové. Přece každý vztah vyžaduje toleranci, aby vydržel. Protože lidé jsou rozdílní a mají své představy o životě, své závazky, své zájmy, své návyky a zlozvyky a ty musí skloubit s tím partnerem, což znamená, že leccos musí tolerovat, pokud spolu mají žít v harmonii.
U Kolečka a Nesvačilové je jasné, že to Denisa nebude mít snadné, když má Kolečko tři děti se dvěma ženami, z nichž jedna mu zřejmě bude navíc dělat naschvály.
Takže vlastně záleží na Kolečkovi, nakolik bude Denisu před tím vším chránit. Nakolik nechá expartnerku, aby mu ten vztah nabourávala. Nakolik Denisu připraví o její pozitivitu, lehkost, hravost, úsměv. Aby to sluníčko v ní nevyhaslo.

No vidíte, přesto znám několik vztahů, které rozbily předešlý vztah a ty nové páry jsou spolu dlouhá léta šťastné.
Jinak byste měla vědět, že kvalitní vztah nelze rozbourat zvenčí. Téměř vždy je to problém mezi těmi dvěma lidmi, kteří spolu nejsou šťastni (nebo jeden z nich), ale zůstávají spolu z rozumu, ze zvyku, kvůli dětem a podobně, protože nemají závažný důvod ten svazek opustit.
Až se najde někdo, na kom jim záleží a to jim dá impulz svou situaci řešit.
Ale není to vina toho nového partnera, že se starý vztah rozpadne. Ten už totiž svým způsobem rozpadlý, nebo neperspektivní byl.
To jsou ty rychle vzplanuté vztahy, kdy chemie přehluší rozum. To, že se k sobě takoví partneři nehodí, zjistí až když to prvotní sexuální okouzlení vyprchá. Tak za dva až tři roky. A to se stalo Kolečkovi.