Patejdl promluvil o kapele: Proč se jmenuje Elán!
14 fotografií
Příští rok oslaví legendární kapela Elán padesátku a podle slov frontmana Jožo Ráže definitivně skončí. A tak možná jedna z posledních příležitostí slyšet ji u nás bude 6. července na zámku Loučeň. I když kapelu znají lidé napříč generacemi, jen málokdo ví, proč se jmenuje právě Elán a jak se vlastně dali muzikanti dohromady. Nejen to prozradil v rozhovoru pro Nedělní Aha! zpěvák a hudebník Vašo Patejdl (62).
Vašo, v září to bude deset let, co jste jako jedna z mála našich kapel koncertovali v newyorské Carnegie Hall. Jak na to vzpomínáte?
„Bylo to dobrodružství. Podmínky, které tam panují, jsou striktně dány. Nesmí se přivézt nic zvenčí, i nástroje musely být jejich. Žádné vlastní jídlo ani pití. Na všechno muselo být povolení, vše muselo být schváleno několikrát dopředu. A přísné regule platily i pro diváky.“
Jaké?
„Nesměli fotit, zvedat se z místa. Samozřejmě pořadatelé nepočítali s tím, že na nás přijde osmdesát procent Čechů a Slováků, kteří to po druhé písničce vezmou útokem. Postavili se, začali tancovat, skákat, viseli z balkonů, fotili a dělali úžasnou atmosféru. Ochránci pořádku to nakonec vzdali.“
Elán jste založil téměř před padesáti lety, v roce 1968. Která kapela vás k tomu tehdy inspirovala?
„Tenkrát mi bylo čtrnáct a poslouchal jsem, co se dalo. Miloval jsem Beatles a časem, kdy jsem se dostal k americké muzice, jsem začal poslouchat Anetu Franklin, Chicago a další. Ale byl jsem jasný beatlesák.“
A kde jste se vlastně potkali s Jožo Rážem, frontmanem kapely?
„Chodili jsme spolu do hudebky, na klavír. Já už předtím měl školní kapelu, ale v roce 1968 se mi rozpadla, protože bubeník s rodiči emigroval do Kanady. A tak jsem na podzim začal dávat dohromady kapelu novou a oslovil Joža. A on přivedl zbývající dva členy – Juru Farkaše a Zdena Baláže, pak jeho bratra Jána, který už tehdy hrál v Modusu. Jožo nahradil mého spolužáka, který hrál na baskytaru, ale musel si ji od něj koupit.“
Proč?
„Rodiče toho spolužáka trvali na tom, že když nebude hrát v kapele, musíme tu »basu«, která byla samozřejmě drahá, koupit. A myslím, že ji ještě dlouho potom Jožo měl. Jmenovala se Jolana Basso 4.“
Od začátku bylo jasné, že se budete jmenovat Elán?
„Jméno jsme chvilku hledali. Chtěli jsme něco, co by znělo anglicky, ale přišla doba normalizace a žádný anglický název nám nepovolili. A tenkrát nás inspirovaly lyže »Elánky« a v Rakousku byla benzinová pumpa, která se jmenovala Elan. Nám se to líbilo a soudruzi souhlasili. Po vzoru Jackson Five a dalších kapel, které měly v názvu číslovku, jsme si dali název Elán 17. Bylo nám totiž sedmnáct let. Ale o rok později už to nebyla pravda, a tak jsme číslovku vypustili.“
Vy jste pak z kapely na nějakou dobu odešel, co vás k tomu vedlo?
„Dělali jsme dvě stě či dvě stě padesát koncertů ročně, bylo to krásný, ale hektický. Holky nás milovaly a my jsme milovali holky. Ale bylo toho moc, a tak jsem musel vymyslet, co dál. Apeloval jsem na kluky, že bychom tempo zmírnili. Nechtěli. A já řekl, že to tak dál už nechci. A tak jsem odešel a vybudoval si vlastní hudební svět, který fungoval dalších jedenáct let, než jsem se zase do Elánu vrátil.“
Co pro vás bylo impulzem k návratu?
„Psal se rok 1996 a chystal se koncert k patnáctiletému výročí profesionální dráhy Elánu. Tak jsme hráli od roku 1981, kdy jsme získali druhé místo na Lyře. Tehdy pozvali mě, Juru Farkaše, který tehdy žil v Atlantě, i Zdeno Baláže, který žil v Austrálii. Udělali jsme turné a já tam od té doby zůstal a už neodešel.“
K Elánu dřív patřily davy fanynek, jak na to období vzpomínáte?
„Až tak divoké to nebylo, jak jsem občas slyšel. Znám divočejší profese a zážitky! (směje se) Já jsem byl docela plachý a nic prvoplánového mě nelákalo. Měl jsem to postavené jasně – že tam musí být nějaká důvěra, láska... Do vztahů jsem se vysloveně nehrnul. Na prvním místě pro mě byla muzika. Je pravda, že byl nějaký alkohol, večírky, ale taky je pravda, že u nás v kapele nikdy nebyly drogy. I s kouřením jsme přestali a dneska v kapele kouří jen Jožo.“
Máte nějaký rituál, bez kterého koncert nezačne?
„Je důležité být v pohodě, rozezpívat se a dát si malýho panáčka pro náladu. Ale snažíme se být profesionální, netolerujeme žádné úlety. Jsme na sebe docela přísní, hlídáme se navzájem. Však taky máme společnou šatnu.“ (směje se)
Přiznání Vašo Patejdla z Elánu: Oženil jsem se ve Vatikánu!
14 fotografií
