V seriálu Případy 1. oddělení si zahráli i fotografové Nedělního Aha!: Proč Vetchý před záběrem cvičil?

Jak jste se k natáčení tohoto dílu vlastně dostali?
Mária: „Scenárista Jan Malinda mi napsal, zda bych si nechtěla zahrát zpravodajskou fotografku na tiskové konferenci v jednom z dílů Případů 1. oddělení. Že oslovují lidi, kteří na takové tiskovce už někdy reálně byli, a potřebují dva fotografy. Já jsem zase oslovila kolegu Petra.“
Petr: „Vůbec jsem se nerozmýšlel. Seriál mě moc baví a kvůli natáčení jsem si znovu pustil první sérii. Dokonce jsem si zahrál ještě v jednom dílu, který se natáčel v Mladé Boleslavi.“

V kolik natáčení tiskovky začalo?
Mária: „V budově bývalé Komerční banky ve Vysočanech, kde se scéna natáčela, jsme měli být už na šestou ráno. Celkem jsme tam strávili asi tři a půl hodiny.“
Petr: „Tak brzké natáčení mi dalo zabrat. Zároveň jsem si uvědomil, že to ti herci nemají zrovna jednoduché. Člověk vnímá, že dělají práci, která je baví, ale má to i svá úskalí.“

Kolikrát se scéna opakovala?
Mária: „Myslím, že asi patnáctkrát. Přesněji: včetně našeho příchodu se jednalo asi o tři scény a každá se opakovala zhruba pětkrát. I když jsme tam byli společně s komparzisty, nejlépe to prý zahráli právě novináři. Alespoň režisér nás za to pochválil a komparzu nás dal za příklad.“
Petr: „Při tom opakování jsem si uvědomil, že jsem se nakonec ocitl v opravdové tlačenici, kdy do mě někdo z komparzu skutečně vrazil, a vznikla regulérní mela.“

Jak na vás působili přítomní herci?
Mária: „Profesionálně. Hráli to tak, že jsem jim věřila. Chvílemi jsem měla pocit, že jsem na skutečné policejní tiskovce. Pozdravila jsem se také s Igorem Barešem, se kterým jsme dříve dělali nějaké reportáže. Ondřej Vetchý se před svojí zásadní scénou pečlivě rozcvičoval, protože musel být pořádně nabuzený. U zdi chvíli boxoval, aby se dostal do role. On jde do všeho na sto procent, soustředí se jako sportovec před výkonem.“
Petr: „Z Ondřeje Vetchého jsem měl respekt. Režisér chtěl, aby setkání odpovídalo realitě. Měl odejít z tiskovky, my jsme okolo něho pobíhali a fotili. Bylo to jako ve skutečnosti, když chcete urvat poslední, ještě co nejlepší záběry. “

Fotili jste opravdu, nebo jenom jako?
Mária: „ Skutečně, dokonce jsme přehazovali i objektivy.“
Petr: „Fotek jsem udělal spoustu.“

Nějaké občerstvení bylo?
Mária: „Dostali jsme občerstvení od našeho kolegy Jana Malindy, který nás zná z branže, a tak si nás i hýčkal. V zákulisí nám udělal kávu.“

Prošli jste také rukama maskérů?
Mária: „Poslali nás do maskérny i kostymérny. Tam usoudili, že jsme tak dobře oblečení, že na nás ani nemusí nic měnit.“