Velký seriál deníku Aha! – díl XII. Neuchrápejte se k smrti!

První cesta musí vést k lékaři na ORL

„Chrápání samo o sobě není chorobný stav, pouhé chrápání pacienta na zdraví neohrožuje. Část chrápajících ale trpí závažnější poruchou, tzv. spánkovým apnoickým syndromem. Přestávají na několik vteřin, ale i více než minutu dýchat,“ upozorňuje docent Jan Klozar na riziko, které může vážně ohrožovat zdraví.

„Nastalý nedostatek okysličování krve vážně ohrožuje zdraví, především mozek a kardiovaskulární systém. Dochází ke zvýšení krevního tlaku, vyššímu výskytu srdečního infarktu a mozkové mrtvice nebo zástavě dechu s následkem smrti. Muži trpí poruchami erekce, ženy poklesem libida,“ uvádí docent Klozar.

Každý chrápající by měl vyhledat lékaře, nechat se vyšetřit, a teprve po důkladném vyšetření se léčit. „Reklamy, které se často objevují a v nichž se píše: »Zbavujeme chrápání laserem«, nejsou až tak úplně pravdivé. Nejpravděpodobnější efekt operace je pouhá redukce chrápání,“ říká Klozar a dodává: „Jen pomocí podrobného vyšetření ve spánkové laboratoři můžeme doporučit vhodnou léčbu a dokážeme zabránit dalším komplikacím ohrožujícím život.“

Jak problém poznáme?

„Zástav dýchání ve spánku si může, ale nemusí ložnicový/á partner/ka všimnout. Většinou uvádí chvilku ticha ukončenou explozivním zachrápáním,“ říká docent Klozar. Sám pacient si může všimnout těchto příznaků:

• ranní bolest hlavy
• pocit neosvěžujícího spánku
• spavost a únava během dne
• podrážděnost
• horší soustředění
• porucha paměti
• u mužů problémy s erekcí
• u žen pokles libida

Jaká je první pomoc?

„Zhubnout,“ radí docent Jan Klozar. „U většiny obézních lidí pomůže, pokud se dostanou na normální váhu. Chrápání se často zlepší, pokud pacient sníží svůj BMI pod 30. Stejně jako se ukládá tuk pod kůži na břiše, tak se ukládá i v okolí hltanu, a tím se zužují dýchací cesty. To vede ke zrychlení proudění vzduchu, který nasává a rozkmitává měkké tkáně patra. A pak stačí jen mírné snížení napětí svalů, které udržují otevřenou dýchací trubici, ta se uzavře a chrápající přestává dýchat,“ vysvětluje docent Klozar. A další rady?

• Nepít alkohol před spaním.
• Nepřejídat se na noc.
• Přestat kouřit.
• Neužívat léky na spaní.
• Někdy pomůže i změna polohy při spánku, nespat na zádech.
• Stačí zašít tenisový míček do pyžama.
• Spreje do úst a nosu z lékárny. Na sliznici vytvoří souvislou vrstvu, a mohou zabránit kmitání tkání při dýchání. Části pacientů mohou pomoci. Otázkou je, jak dlouho se na sliznici udrží: v ústech je omývají sliny a na nosní straně patra je odstraní nosní sliznice.

Jak se můžu léčit?

„Léčbu dělíme na konzervativní a chirurgickou. Ke konzervativním metodám patří kromě režimových opatření především přetlaková ventilace nosní maskou. Jde o nejúspěšnější léčbu spánkového apnoického syndromu. Bohužel ne každý dokáže s nosní maskou spát. A také kritéria pojišťoven k proplácení přístrojů jsou velmi přísná,“ uvádí docent Jan Klozar s tím, že z chirurgické léčby jde zejména o:

1. Obnovení nosní průchodnosti.
Např. plastikou nosní přepážky, léčbou nosních polypů atd.
2. Odstranění mandlí.
U dětí s nadměrně vyvinutými patrovými mandlemi může pomoci jejich odstranění. U dospělých mandle většinou vliv na chrápání nemají.
3. Operace měkkého patra.
Buď rozsáhlejší operací klasickým způsobem u spánkového apnoického syndromu, nebo ambulantním zákrokem pomocí laseru. Pozor: „Laserové operace v oblasti patra nejsou vždy zázrakem, který by trvale zbavoval všechny chrápající jejich obtíží,“ upozorňuje docent Klozar.
4. Tepelná terapie.
Teplem se tkáň patra nebo kořen jazyka poškodí a poté se zjizví. Objem patra nebo i kořene jazyka se tím zmenší. Výhodou je menší poškození sliznice a nižší pooperační bolestivost, nevýhodou omezený efekt a vysoká cena.

Docent Jan Klozar: 12 pacientům ze 100 operace nepomůže

PRAHA – Co by měl udělat člověk, který se budí ráno nevyspalý nebo je terčem posměchu kvůli svému chrápání? Na otázky Aha! odpovídal doc. MUDr. Jan Klozar, CSc.

Chrápu. Kde najdu pomoc?
„Pokud má pacient problémy, měl by navštívit specialistu na chrápání a poruchy dýchání ve spánku na oddělení ušnímnosnímkrčním, neurologickém nebo plicním. Většinou se lze objednat i bez doporučení praktického lékaře.“

Jak mě budete vyšetřovat?
„Na otorinolaryngologickém oddělení pacienty nejprve důkladně vyšetříme, prohlédneme krk, nos, nosohltan a vchod do hrtanu. Poté následuje vyšetření ve spánkové laboratoři, kde sledujeme dýchací pohyby, proud vzduchu před nosem a před ústy, polohu těla a sycení krve kyslíkem.“

Usnu v laboratoři?
„Ve spánkové laboratoři nakonec usne většina pacientů. Vyšetření probíhá celou noc. Jde o jednolůžkový nemocniční pokoj, kde pacient spí napojený na monitory.“

A potom?
„Vyšetření přinese odpověď na otázku, zda jde o čisté chrápání, nebo o spánkový apnoický syndrom. Léčba čistého chrápání spadá do komerční sféry. I zde by pacient měl být podrobně informován o deseti až patnáctiprocentním neúspěchu léčby. Léčba spánkového apnoického syndromu by měla probíhat ve specializovaných pracovištích a být hrazena pojišťovnou.“