Bylinky proti nemocem: Šalvěj na chřipku
Šalvěj lékařská (Salvia offi cinalis) je známá pod lidovou přezdívkou babské ucho a patří mezi nejoblíbenější bylinky. Hlavně proto, že má silné léčivé účinky.
Čaj ze šalvěje je výborným pomocníkem proti angínám, chřipkám a nemocem dýchacích cest, má však mnohem širší uplatnění. Svíravá nahořklá chuť dělá šalvěj nezastupitelnou také v kuchyni, kde je nejčastěji využívána na dochucení omáček a nádivek.
Účinky:
Šalvěj lékařská má silné léčivé účinky, ale ve vysokých dávkách může působit toxicky. Nejznámější je pro své dezinfekční, antibakteriální a antivirózní účinky. Šalvějový čaj pomáhá, přepadneli nás náhle rýma, kašel, angína, klasická chřipka i jiné onemocnění cest dýchacích a také výrazně posiluje organismus.
Kloktání šalvějového nálevu pomáhá od krvácení dásní, můžeme jej použít i jako výborné kloktadlo při bolestech v krku. V menších dávkách zmírňuje pocení (zejména noční), působí protizánětlivě a podporuje vylučování moči.
Má blahodárné účinky i na trávení, léčení střevních a žaludečních katarů. Účinkuje také proti nespavosti, stresu a celkově nervovému vypětí; prostě a jednoduše má schopnost zklidnit celý náš organismus.
Kde sbírat:
Šalvěj pochází hlavně z oblasti Středozemí, ale bez problémů prospívá i v našich podmínkách. Pěstuje se na zahrádkách, někdy dokonce i zplaní.
Miluje teplo a sucho, nejlépe se jí daří na slunných stráních a skalách. Volně rostoucí najdeme hlavně šalvěj luční, ale často i lékařskou. Nejznámější šalvěj, šalvěj divotvorná (Salvia divinorum), je u nás pro své psychotropní účinky označována jako droga, není ovšem zakázána.
Šalvěj lékařská je bylina, aromatický polokeř. Dřevnaté jsou ovšem pouze stonky; horní část je bylinná. Spodní dřevnatá část přezimuje, proto je šalvěj rostlinou vytrvalou. Nejsnáze se k ní dostaneme, když si ji zakoupíme v květináčku a vysadíme na chráněné slunné místo.
Způsob sběru:
Za slunného suchého počasí odštipujeme nebo odstřiháváme tlusté listy, které sušíme na sítech. Zaschnout je necháme na slunci, dosušujeme ve stínu, kde proudí vzduch.
Pokud chceme sušit listy i květ, odstřiháváme měkké bylinné části, svážeme do malých svazečků, sušíme nejprve několik hodin na slunci a pak ve stínu. Suchou drogu uchováváme ve skleněné nádobě bez přístupu světla.
ReceptEvy Třezalky: Prášek z drcených sušených listů
Usušené listy rozdrtíme na prášek, který užíváme 3× denně na špičku nože proti pocení, průjmu, nechutenství a při žaludečním kataru.
Zítra: Tužebník jilmový