Hubneme s Dagmar Havlovou! Rada čtvrtá: Jak správně spát
Pro hubnutí je důležitý nejen pohyb, ale i kvalitní spánek. Podle nejnovějších zjištění vědců je nedostatek spánku jednou z příčin celosvětového nárůstu obezity.
Herečka a bývalá první dáma Dagmar Havlová to dobře ví a i při svém nabitém denním programu se snaží odpočívat a chodit včas spát.
Jak vlastně může spánek ovlivnit shazování kil? Příčin může být několik. V noci se vyplavuje růstový hormon, který je u dospělých lidí zodpovědný za zpracovávání živin. Ponocování blokuje jeho správnou funkci. Při nevyspání navíc stoupají v organismu hladiny hormonu ghrelin, který vyvolává zvýšenou chuť k jídlu, a zároveň klesají koncentrace leptinu, který příjem potravy naopak potlačuje.
Grelin našemu mozku říká, kdy je čas jíst, a leptin je zase signálem, že už jsme plní. Když jsme vysílení, hladina ghrelinu v naší krvi stoupá a leptin klesá. Nedostatek spánku zhoršuje emoční stres, který vede k přejídání a roztáčí se bludný kruh. Dospělý člověk by měl spát asi osm a půl hodiny denně. V ideálním případě byste měli podle lékařů chodit spát a probouzet se v pravidelnou dobu. A to i o víkendu nebo ve dnech, kdy nemusíte vstávat do práce.
Co radí Dagmar Havlová?
„Důležitý je zdravý životní styl i v jiných ohledech, než je jen stravování. Snažím se dostatečně spát, i když ne vždy se mi to kvůli pracovní vytíženosti daří. Když spánek ošidím, hned to poznám. Vždy ale dodržuji pravidlo, že se před spaním pečlivě odlíčím. Používám přírodní kosmetiku.“
Co na to odborník?
Petr Havlíček vystudoval obor technologie potravin, je známým výživovým specialistou, spolupracoval na reality show televize Prima Jste to, co jíte. Působil i jako konzultant vrcholových sportovců, jako je běžkyně Kateřina Neumannová či atleti Tomáš Dvořák nebo Roman Šebrle.
„Spánek je jedním ze zásadních faktorů zdravého životního stylu. A nejde jen o délku spánku, ale i o kvalitu. Dnes už víme, že nekvalitní spánek je jedním z rizikových faktorů při vzniku obezity. Při nedostatku spánku stoupá hladina stresových hormonů, zejména kortizolu. Zároveň se mění poměry mezi hormony, které regulují příjem potravy, ghrelinem a leptinem. Lidé pak zjednodušeně řečeno mají větší chuť na sladké a tučné jídlo.“
