Z vaší ložnice – Souložíme bez zábran, ale jen přes ICQ

Čtenář Ivo P. vypráví: Sex jsem měl rád od své puberty, bohužel jsem neměl nikdy moc štěstí na ženy. Když nepočítám pár krátkodobých vztahů, ženy o mě spíše nestály. Kolem mého pětadvacátého roku jsem si sice našel přítelkyni, která byla hodná a milá, ale bohužel nesplňovala moje představy o erotice.

Po rozchodu jsem trávil většinu času u počítače. Chuť na sex jsem řešil onanií, ale stále jsem cítil potřebu být se ženou. Proto jsem svůj problém začal řešit pomocí počítače. Virtuální sex mě naprosto pohltil. Na internetu se setkávám se ženami, které mají stejné představy jako já.

Má to několik výhod. Nemusím řešit žádné partnerské neshody a hádky a nemusím se stydět za své tělo. Vím, že i moje partnerky nemusí být takové, jaké se popisují, ale to mě nevadí. Prostě si je představím a moji fantazii mi nikdo nevezme.

Ženy se mi zdají na internetu více odvážnými. Nikdy bych nevěřil, jaké mají tužby. Dokonce si s jednou užívám pravidelně. Píšeme si, jak sex provozujeme na veřejných místech, jaké má na sobě svůdné prádlo, které z ní strhávám, popisujeme si polohy, které jsem nikdy s dřívějšími partnerkami nikdy nezažil. Dovolí mi úplně všechno.

Moje sexuální »nádobíčko«.

Už jsem si říkal, že bych se s tou ženou setkal a vše, co jsme spolu prožili virtuálně, vyzkoušeli bychom i v reálnu. Ale to mi nedovolí strach. Co když se jí nebudu líbit? Nebo ona mě? A bude opravdu tak odvážná milovat se v poledne v parku, kde nás může každý vidět? Dovolí mi všechno, co mi dovolila přes internet?

Někdy si říkám, že už nikdy nebudu spát se ženou jinak, než přes internet. V době mého šílenství přes internet jsem náhodou narazil na ženu, se kterou jsem krátce chodil. Bohužel mě sex s ní nebavil a já stále myslel na své „kybermilenky“. Rozešel jsem s ní a vrátil se ke svému virtuálnímu sexu, u kterého už asi zůstanu.