Nejsme na stejné úrovni, je mi to trapné
Paní Michaela radí čtenářům s jejich sexuálními problémy...
Obracím se na vás s problémem, který sice není přímo o sexu, ale ovlivňuje náš vztah i intimitu. Můj partner vydělává výrazně víc než já. Já mám svou práci ráda, dělám ji dobře a nejsem na tom špatně – ale jednoduše neutáhnu naši domácnost na půl, tak jak by to bylo „fér“. On to neřeší, platí nájem, večeře, výlety… Bere to jako samozřejmost. Jenže mě to sžírá. Připadám si méněcenná, méně dospělá, méně ženská. Zraňuje to moje ego. Nechci být na něm závislá. Přitom on není nijak povýšený, nechce mě tím shazovat, ale mně to stejně vadí. (Sylva, 34)
Milá Sylvo,
důležité je pochopit, že rovnost ve vztahu neznamená identický příjem nebo stejný počet odpracovaných hodin. Znamená vzájemný respekt, přispívání podle možností a otevřená komunikace o tom, co pro koho co znamená.
Zkuste společně najít formu, která bude pro vás oba komfortní. Můžete třeba přispívat poměrově podle příjmů, nebo si „rozdělit“ oblasti výdajů. Můžete si také říct, co všechno kromě peněz přinášíte do vztahu – péče, organizace, emocionální opora. To vše má svou hodnotu.
A pokud už situace zasahuje i do vaší intimity, věnujte tomu zvláštní pozornost. Pocity méněcennosti nebo studu často působí jako neviditelná bariéra mezi partnery. Otevřený rozhovor – klidný, ne v hádce – může být prvním krokem k tomu, aby se vám ulevilo a váš vztah se znovu nadechl.
