Vojáci se postříleli ve vánici na Českobudějovicku

Četař Jan B., rotný Jiří H. a vojíni B. a F. popíjeli v hospodě od poledne téměř do zavírací hodiny. Když všichni čtyři vojáci vyjeli do vánice, podroušený rotný si hlasitě prozpěvoval. Četaře Jana B. to rozčilovalo a požádal ho, aby přestal. Jiří H. však prohlásil, že mu nikdo nebude nic přikazovat. Spor mezi opilými vojáky pokračoval. Rotný náhle vrazil četaři ránu pěstí a srazil ho ze saní do sněhu.

Koně se začali plašit a vojín B. měl co dělat, aby je zvládl. Když se otočil, zjistil, že rotný Jiří H. už na saních také není, zmizel i vojín F. Krátce nato se ozvalo šest výstřelů. Četař Jan B. se vyloupl z vánice a tvrdil, že musel rotného Jiřího H. zastřelit v sebeobraně, protože na něj vytáhl zbraň. Stále hustě sněžilo, a tak bylo prakticky nemožné místo činu správně ohledat. Armádním úřadům stačilo jen to, že z pistole rotného se skutečně střílelo. Takže na četaře doopravdy střílel a ten se jen bránil. Jenže později se vojín F. přiznal, že to byl on, kdo z pistole vystřelil. A to až po smrti rotného. Snažil se prý vyndat ze zbraně zásobník, ale nepodařilo se mu to. Tak raději vystřílel kulky do lesa, aby už nikdo z opilých kolegů nemohl zbraň použít. Četař Jan B. byl nejprve odsouzen za vraždu k deseti letům vězení. Odvolací soud však rozsudek zrušil, s tím, že není možné prokázat, co se ve vánici vlastně stalo...