Vraha Klímu zachránila revoluce před oprátkou!
Recidivista Václav Klíma měl skončit svůj život s oprátkou na krku. Při vloupání v roce 1988 zabil jedinou ranou majitele domku. Rozhodnutí o nejvyšším trestu mělo padnout 17. listopadu 1989…
Václav se nenarodil právě pod šťastnou hvězdou. Jeho matka byla sudetská Němka a syna si během druhé světové války »uhnala« za svobodna. Ze strachu před odsunem se vdala za Čecha Klímu, který sice Václava oficiálně adoptoval, ale vymínil si, že s nimi chlapeček v jedné domácnosti žít nebude. Už odmalička tedy Václava vychovávali prarodiče, kteří bydleli v hrobnickém domku na hřbitově.
Spořádaný život se Klímovi příliš nedařil. Na vojně vyváděl tak, že ho raději poslali do civilu se zprávou od psychiatra. Následovaly rvačky, výtržnosti, soudy a vězení. V roce 1988 se seznámil se ženou podobného ražení a spolu se vydali vyloupit rodinný domek. Ten však nebyl prázdný, jak předpokládali, a došlo k potyčce s majitelem. Klíma muži jednou ranou přerazil hrtan. „Nechtěl jsem zabíjet, ale to je hned,“ uvedl později.
Před trestem smrti, který by ho coby nenapravitelného recidivistu čekal, ho v příslovečné hodině dvanácté zachránila sametová revoluce, nakonec si odseděl jen jedenáct let. Téměř zázračná záchrana před šibenicí v něm probudila víru v Boha a ve vězení dokonce vystudoval teologii.
