Kasař vyplenil nedobytnou káču
Sejf, kasa, káča...Tak se v tisku za první Československé republiky psalo o kovových, dobře uzamčených pokladnách, v nichž firmy a podnikatelé uschovávali své peníze v hotovosti. Měly to být poklady ohnivzdorné a nedobytné. Ale nebyly.
O tom, že by kasu a v ní uložené finance či cenné papíry zcela zničil požár, dobové zprávy víceméně nehovoří. S tou nedobytností to ale bylo všelijaké. Toto označení mělo zřejmě odrazovat zločince od pokusů sejf vyloupit. Jenže pobertové nazývaní kasaři, specializující se právě na vykrádání sejfů a vybavení patřičným kasařským náčiním, bývali při svých zejména nočních vloupačkách poměrně úspěšní a leckterou údajně nedobytnou káču náležitě vyplenili.
Byl to i případ pokladny Obchodní akademie v Chrudimi, do které vnikl v noci na 30. března 1924 neznámý poberta a odnesl si s sebou 7153 Kč a 60 haléřů a také dvě pokladniční poukázky splatné k 1. říjnu uvedeného roku na 1000 a 500 korun. Aspoň tak o tom referoval deník Československá republika 4. dubna toho roku. „Četnictvo a městská policie zahájily po zloději úsilovné pátrání,“ dodal deník. Zda a nakolik bylo pátrání úspěšné, není dnes už známo.
