Dobrodružství neřestnice z Vyšehradu
Jistá Emilie K. z Vyšehradu kráčela 3. února 1922 hodinu po půlnoci Karlovým náměstím v Praze, když tu k ní ze tmy přiskočil muž s kuchyňským nožem v ruce a dvakrát ji bodl do levé lopatky. Poté se otočil a rozběhl se pryč.
O pokusu vraždy informoval deník Československá republika o den později. Přepadená Emilie K. podle listu útočníka poznala. Nebyl to nikdo jiný než instalatér Antonín H. z Klimentské ulice, kterému nedlouho předtím dala, jak se říká, košem. H. zaútočil a po činu utekl. „Učinil tak proto, poněvadž Emilie K. odmítla udržovati s ním nadále poměr,“ psal list.
Slečna naštěstí neutrpěla vážnější zranění, ochránil ji zimní kabát, který rány nožem značně ztlumil. Zda byl pachatel Antonín H. dopaden a zatčen, není známo. Příběh měl ovšem nečekaný závěr. Emilka byla totiž pěkné kvítko, patřila mezi lehké ženy a měla zakázaný pobyt v Praze. A tak skončila na proslulé Čtyřce v Bartolomějské ulici. „Zraněná byla ošetřena na klinice, a poněvadž má pobyt v Praze zakázán, byla dodána do bezpečnostního oddělení,“ vysvětlil deník.
