Zvrhlíci řádili na břehu Dunaje
Karol Gustafík z Bratislavy byl jedním slovem darebák. Navlas totéž lze říci i o jeho kumpánovi, Štefanu Kováčovi. A o třetím komplicovi z »povedené party«, Františku Janovském, jakbysmet...
Jak 2. srpna 1967 napsal denní tisk, všichni usedli v létě zmíněného roku na lavici obžalovaných před krajským soudem v Bratislavě. Trio ničemů si totiž vybralo Sad Janka Kráľa poblíž pravého břehu Dunaje v největší bratislavské čtvrti Petržalka za své »působiště«, kde večer přepadávali osamělé chodkyně. Svou oběť vždy obstoupili, znemožnili jí útěk, a pak ji obnažovali, ohmatávali i jinak sexuálně obtěžovali.
Pro takové počínání ovšem neměli příslušníci bývalé Veřejné bezpečnosti ve slovenské metropoli nejmenší pochopení. Trojku zatkli a předali vyšetřovatelům. A když se ukázalo, že Karol, Števo a Fero se dokonce pokusili o znásilnění neplnoleté dívčiny, putovala celá banda před krajský soud s tvrdou obžalobou. A soud trestal nemilosrdně – Karol Gustafík a Štefan Kováč »vyfasovali« pět a půl roku kriminálu. František Janovský se ve svých zločinných erotických aktivitách přece jen trochu mírnil, a tak ho soud poslal do basy »jen« na tři a půl roku.
