Zloděj poněkud mdlé mysli
Každý zloděj se po vykonané krádeži snaží odstranit či zničit stopy, podle nichž může být vypátrán a usvědčen. Jistý Josef K. na tuhle chmatáckou zásadu, platnou snad už od pravěku, nedbal. Na místě činu nechal, věřte, nebo ne, své boty i klobouk. A to vědomě!
Stalo se v obci Modlešovice na Strakonicku v červenci roku 1909. Regionální týdeník Český západ, vycházející v Plzni, o téhle kauze referoval takto: „V pondělí odpoledne se vloupal do bytu vdovy, paní M. D., která tou dobou pracovala na poli, neznámý zloděj. Odcizil tam některé její šperky, mužský oděv po zesnulém panu D., pánský klobouk a boty, do kterých se hned obul. Svoje rozedrané boty a klobouk tam zanechal. Způsobil majitelce škodu ve výši 200 rakousko- uherských korun.“
Exkriminalista Doucha popsal práci vyšetřovatelů na místě činu
Pro paní M. D. i pro ostatní obyvatele Modlešovic jako by tím přímo napsal osobní vzkaz s vlastním podpisem. Okamžitě totiž v polorozpadlých botách a roztřepeném klobouku poznali majetek Josefa K., takto ze služby nedávno propuštěného čeledína, muže poněkud mdlé mysli. Ukradené oblečení, boty i klobouk strakoničtí četníci, kteří případ vyšetřovali, vrátili paní D. A dlouhoprstý Pepík skončil za mřížemi.
Exkriminalista Doucha prozradil, jak se provádí výslechy podezřelých
