Pumový atentát v Užhorodě
Pumový atentát spáchali neznámí zločinci 14. ledna 1923 v Užhorodě, hlavním a největším městě bývalé Podkarpatské Rusi. Ta byla od roku 1919 do roku 1939 součástí tehdejší Československé republiky. Nálož vybuchla u zdi užhorodského gubernia, tedy vládní budovy, a způsobila značné škody. Neuvěřitelné – nikdo nezemřel a nebyl ani zraněn.
O události informovala Československá tisková kancelář takto: „Komise sestavená ze znalců soudních a úředníků policejního ředitelství zjistila, že stěna, u které puma vybuchla, je proražena a že kusy cihel zaletěly až na druhý konec sousedního pokoje. Stěna je celá roztříštěna, jejímu sesutí zabránila jen pevná konstrukce železných travers v okolních místnostech v přízemí. Výbuchem bylo do dvora a do ulice roztříštěno 69 velkých okenních tabulí. V tomto počtu je též několik tabulí okenních z prvého poschodí budovy.
Exkriminalista Doucha popsal práci vyšetřovatelů na místě činu
Stopy atentátu vedou k maďarské iredentě (tehdejšímu ilegálnímu hnutí za připojení Podkarpatské Rusi k Maďarsku – pozn. red.).“ Vyšetřování ukázalo, že na výbuchu se pravděpodobně podílela maďarská špionáž. Proto byl v součinnosti s užhorodskou policií ve Slovenském Novém Mestě zatčen důstojník, který do ČSR přicestoval jako údajný »obchodnický pomocník «. Pohyboval se v Užhorodě a Berehovu. Během návštěvy Podkarpatské Rusi navštívil »známého vůdce maďarských iredentistů». V Užhorodě policie zatkla v souvislosti s atentátem jistého Mg. Ph. Zoltána Burgera. „Případ se vyšetřuje dále,“ dodala ČTK.
Exkriminalista Doucha prozradil, jak se provádí výslechy podezřelých
