Přišel o sekerku a trefil ho šlak
Já do lesa nepojedu, já do lesa nepůjde. Kdyby na mě hajný přišel, on by mně vzal sekeru. A o pracovní nástroj nepřišel v minulosti pachatel lesního pychu jen v dětské říkance, ale i v realitě. Přesvědčil se o tom i penzista J. W. (†74) z Vikýřovic na Šumpersku.
Nečekané setkání s lesníkem L. z Frankštátu (dnes Nový Malín) J. W. nakonec nepřežil. Když ho a jeho manželku hajný v říjnu 1935 přistihl v městském lese při nepovoleném sběru klestí, odebral mu úředně sekerku. Staříka podle deníku Polední list nemilá příhoda, a především ztráta sekerky natolik rozrušila, že po příchodu domů zanedlouho skonal na srdeční záchvat.
Když se truchlící paní E., dcera zemřelého J. W., týden poté vydala na lesní správu, aby se domohla vrácení sekerky, skončilo to pro ni hodně špatně. „Vyšla z kanceláře s poškozeným chrupem, odřeninami a boulemi na tváři a hlavě, leč bez požadované sekerky,“ líčil Polední list hodně zvláštní způsob vyřízení její žádosti, jak ho pojal nadlesní F. O., nadřízený hajného L. Paní E. se nechala lékařsky ošetřit a pak podala trestní oznámení. „F. O., muž robustní povahy, se při výslechu vymlouval, že prý při výstupu s E. jednal v sebeobraně,“ podotkl deník. Jak nakonec trestní řízení dopadlo, dnes už nevíme.
