Vrah ze Švejka byl optimista!
Poslední veřejná poprava v někdejší rakousko-uherské monarchii se konala v Plzni. Dne 9. září 1871 tam kat oběsil trojnásobného vraha a lupiče Jana Janečka, řečeného Serynek. Zmínil ji Jaroslav Hašek ve svém »Švejkovi«.
Janeček spolu s bratrancem Josefem a dalšími ničemy páchal zločiny na Plzeňsku. Vraždil střelnou zbraní i kovovým křížem, jímž umlátil jednu z obětí.
»Kariéru« kriminálníka začal loupeží, za kterou byl odsouzen na osmnáct let těžkého vězení v Kartouzích. Podařilo se mu ovšem uprchnout a řádění tlupy s Janečkem v čele ještě zesílilo. Jan i Josef byli dopadeni v Horomyslicích poblíž Plzně 29. října 1870, a to v tamějším hostinci. Josef byl zatčen, vůdce bandy Jan ale utekl oknem. Druhého dne ho však policie zatkla také. Jeho pokus o druhý útěk z kriminálu se nezdařil, a tak mu kat za hojné účasti publika navlékl na krk oprátku.
Tu scénu popsal Jaroslav Hašek v nesmrtelných Osudech dobrého vojáka Švejka. „Nesmíte ztrácet naděje, jako říkal cikán Janeček v Plzni, že se to ještě může obrátit k lepšímu, když mu roku 1879 kvůli tý dvojnásobný loupežný vraždě dávali voprátku na krk,“ říká v knize Švejk. Dobrý voják se ovšem mýlil. Jak už bylo uvedeno, Janeček nezavraždil dvě, ale tři oběti. A k lepšímu se nic neobrátilo, alespoň ne pro vraha. Byl po právu oběšen.
