Ondřej Hejma otevřeně o Klezlovi a Csákové: Jsme si úplně cizí!
Jeho hlášky baví televizní diváky, už méně ale některé soutěžící třetí řady SuperStar. Patří k obávaným porotcům a dokáže se do krve pohádat s kolegy. Ondřej Hejma (55) prostě své názory hájí na ostří nože. Šéfovi kapely Žlutý pes teď navíc hrozí, že bude muset sníst milovaný klobouk… Co práskl o SuperStar?
-
Proč se hádají jako koně?
-
Není to jen hra pro televizní diváky?
V porotě to v hodnocení soutěžících občas pořádně skřípe a diváci z toho mohou mít v hlavě velký zmatek. Nejde jen o domluvené divadlo?
„Ne. Myslím si dokonce, že bylo záměrem televize Nova vybrat do poroty lidi, kteří jsou si maximálně nepodobní. Neznám nikoho, s kým bych měl méně společného, než je například Eda Klezla. Nebo Ilona Csáková. Ta sestava je záměr a my nabízíme divákům své názory. Nedělám si »čáku« na to, že ten můj musí být zrovna pravda. Myslím, že je na publiku, aby si vybralo, nebo aby si vytvořilo vlastní názor.“
V přestřelkách pokračujete i po záběru kamer?
„No jasně. To vůbec není hrané, ale autentické. I s Ondrou Soukupem v první řadě soutěže jsme se hádali jak koně. Myslím, že je to přirozené, jako když se hádají lidé o fotbalu. Jsme však profesionálové, takže ty hádky mají své meze a nepřerůstají v osobní averzi.“
Jak se jako porotce díváte na zpěváky Hvězdné pěchoty?
„Je jich několik druhů. Čím dál víc se objevují soutěžící typu Ernesta, kteří se přijdou cílevědomě zviditelnit. Pak tam jsou lidé, kteří mají chuť si zaexhibovat. Vzrušuje je už to, že se vidí v televizi, což je přirozené. A nakonec se tam dostanou i nešťastníci, kterých je mi někdy až líto. Někdo, třeba rodiče, jim nakuká, že jsou výborní zpěváci, a udržují je v tom. To pak občas nebývá moc veselé. Ale i takový je život.“
Před televizními diváky jste prohlásil, že sníte svůj klobouk, pakliže Leona Černá bude vítězkou SuperStar...
„Rčení, že sežeru vlastní klobouk, je v angličtině dost běžné. Vyjadřuje totální nedůvěru v něco, je to taková okřídlená sázka. Jednou jsem to řekl a těžko bych z toho úplně utíkal. Slyšelo to navíc pár milionů lidí. Jestli jsem tomu dobře rozuměl, objevil se v posledním díle klobouk Leonina tatínka, což by pro mě byla rozhodně přijatelnější varianta. Svůj klobouk totiž hodlám ještě nějaký čas používat. Také by se v tomto případě musela zvážit tepelná úprava.“ (směje se)
Máte už promyšlenou přílohu?
„Mám. Hlavně tekutou, aby to člověk rychle spláchl. Myslím, že by se nějaká bezbolestná cesta našla.“
Jako porotce nemůžete jmenovat svého favorita. Přesto, jsou podle vás letos lepší kluci anebo holky?
„Mí favorité se nijak neliší od běžného názoru diváků. Jinak od začátku říkám, že ten peloton kluků je větší a vyrovnanější, ale ta holčičí špička je užší a má větší grády.“
Jako porotce první řady SuperStar jste vítěze uhodl, nebo jste se ve svém favoritovi hodně sekl?
„Já o tom nějak extra nepřemýšlím, protože nejsem prognostik. Ale líbil se mi Sámer a dlouho mi trvalo, než jsem přišel na chuť Anetě.“
Mluvili jste spolu někdy potom?
„S Anetou ne. Ta se vyšvihla do takových výšin, že spolu nekomunikujeme. Sámera občas potkám.“
Opusťme na chvíli SuperStar. Žijeme v době zdokonalování. Neuvažoval jste někdy, že byste si nechal udělat třeba novou kštici?
„Neuvažoval. Už kdysi dávno se vyprávěla taková anekdota, která asi nebyla úplně pravdivá. Byla o člověku, který si nechal nastřelit obrovskou hřívu. Potom se ožral, usnul někde na lavičce a policajti (to se tenkrát dělávalo) ho ostříhali. Ta představa, že si nechám za statisíce nastřílet kštici, kterou mi pak někdo oholí, je děsivá a pro mě symbolizující.“