Cestování: Příběh Kolosea, jednoho ze symbolů Říma...
Dokud stojí, bude stát i Řím. Pokud ale padne, padne i Řím a s ním celý svět…, napsal kdysi o této monumentální stavbě jakýsi neznámý autor. Dnes je Koloseum nejen symbolem celé Itálie, ale také nesmírně cennou archeologickou památkou, která ve světě nemá obdoby. Přečkalo rozmary přírodní i lidské, aby se nakonec stalo místem, jehož kouzlo si nejlépe vychutnáte při západu Slunce, když skrze okna prosvítají poslední rudé paprsky. Jakoby připomínaly, kolik lidských životů uvnitř amfiteátru pohaslo…
Římané mu nejprve říkali Amphitheatrum Flavium, čili Flaviovský amfiteátr. Své současné jméno pak stavba získala patrně podle »kolosální« sochy římského císaře Nera, která stávala hned vedle a byla jí přisuzována zvláštní moc. V průběhu dějin sloužilo Koloseum různým účelům, pořádala se tu gladiátorská klání i zápasy s divokými zvířaty, popravy či rekonstrukce bitev, a jednu dobu se zde těžil kámen. Nyní slouží především turistům. Čas od času se tady pořádají také koncerty, a to je pak ohromující zážitek nejen pro diváky, ale i samotné interprety.
Dar Římanům
Koloseum budovali celkem tři římští císaři. Stavební práce započaly mezi lety 70 a 72 našeho letopočtu za vlády Vespasiana a dokončeny byly v roce 80, když seděl na trůně císař Tito. Dalších větších úprav se pak amfiteátru dostalo kolem roku 90 během panování Domitiana. Není bez zajímavosti, že na místě, kde dnes Koloseum stojí, kdysi bývalo jezero, a že stavba pro Římany hodně znamenala. Měla je totiž nechat zapomenout na hrůzy, které prožili za vlády tyrana Nera. Během jeho panování celou říši zachvátila chudoba a na popravištích zahynuly tisíce nevinných lidí. Koloseum se tak stalo jakýmsi symbolem navrácení města lidu. Jeho otevření v roce 80 doprovázely stodenní inaugurační slavnosti, během nichž bylo zabito více než 9 tisíc divokých zvířat. A pochopitelně to nebyla jen zvířata, která před zraky diváků během následujících let umírala. Nejčastěji se totiž amfiteátr využíval ke gladiátorským zápasům. V době středověku prostor sloužil jako pohřebiště. A v průběhu 17. a 18. století jej začali uctívat i věřící, kteří v aréně postavili kříže a zasvětili stavbu Kristovým pašijím.
Silné a nezdolné
Je až s podivem, jakým událostem Koloseum během let odolávalo. Přečkalo velký požár, několik zemětřesení i řádění vandalů a zlodějů kamenů. A ačkoli se z něj stala zřícenina, stále je jedním z nejnavštěvovanějších míst na světě, cennou archeologickou památku a dalším z Nových sedmi divů světa. Zaujme jeho elipsovitý půdorys s dvojitým ochozem a otevřenými arkádami z mramoru a kamene. Kdysi bývalo 48 metrů vysoké, 189 metrů dlouhé a 156 metrů široké. Pojmout mělo až 50 tisíc diváků. Důmyslně bylo i řešení uvnitř. Nacházela se zde totiž řada primitivních strojů, kupříkladu improvizované výtahy či kladky, které vyvážely na scénu účinkující, případně divoká zvířata. Díky nim můžeme ostatně v Koloseu vypozorovat ještě jednu zvláštnost: uvnitř amfiteátru se uchytila řada exotických rostlin, které jinde v Itálii nerostou. Podle botaniků se sem dostaly právě díky trusu zeber a nosorožců, kteří byli při představeních obětováni nejčastěji.
Více o koloseu a o tom, kam ještě v Římě zajít se dočtete v tištěném Aha! pro ženy číslo 49.
