Lektor tradiční čínské medicíny Luboš Tranta: Žal se musí prožít!
Začínal jako masér a fyzioterapeut, pak se náhodou dostal k tradiční čínské medicíně, kterou začal intenzivně studovat. V současné době je Luboš Tranta držitelem magisterského titulu z Westminsterské univerzity v Londýně a má za sebou studia na 1. škole tradiční čínské medicíny v Praze, kde nyní přednáší. Věnuje se hlavně akupunktuře a jedním z jeho projektů je pomoc nevyléčitelně nemocným, umírajícím i pozůstalým. Jak v tomto ohledu může být tradiční čínská medicína užitečná?
Kde a jak jste se poprvé setkal s tradiční čínskou medicínou?
„Poprvé jsem se s tradiční čínskou medicínou setkal v USA, na zaoceánské lodi, kde jsem pracoval jako sportovní masér. Můj kolega a později můj guru Lee Shwalb, který byl praktikem tradiční čínské medicíny, mi nabídl, že mi pomocí akupunktury pomůže s kožními problémy, akné a ekzémy, které mne v té době hodně trápily. Přitom mi říkal věci, které mi v té době nedávaly smysl – o vlhkosti, kterou mám, a o tom, že mám nedostatečné ledviny. Tím mě donutil začít hledat odpovědi na své otázky a začít se vzdělávat.“
Jaká byla vaše další cesta k tradiční čínské medicíně?
„Na své první škole jsem se naučil integrovat systém pěti prvků s tradiční čínskou medicínou, v Americe posléze absolvoval semináře Tungovy akupunktury. Učil jsem se od skutečných mistrů čínské medicíny, manželů Hicksových a Petera Molleho, který byl mým supervizorem na klinice ve Velké Británii. Odtud pak vedla cesta do Prahy, k paní doktorce Bendové, která mi dala příležitost začít praktikovat a učit na 1. škole tradiční čínské medicíny.“
Které oblasti se jako lektor věnujete?
„Kromě toho, že vedu praktika studentů v jednotlivých ročnících, mám několik samostatných projektů. Jedním z nich je Akupunktura dle pěti prvků, Překonání žalu, hospicová a paliativní péče s tradiční čínskou medicínou. Jsou to témata, která si myslím nejsou až tak zastoupena mezi praktiky čínské medicíny, ale jsou velmi potřebná. Proto se snažím své studenty navést i na tuto cestu pomoci druhým.“
Překonání žalu, hospicová a paliativní péče - to je zajímavé téma. Můžete nám podrobněji popsat, o jakou pomoc se jedná?
„Vychází se zejména znalosti pěti prvků čínské medicíny (oheň, dřevo, země, vod a kov). Dále potom je to základní znalost žalu a jeho detailní diagnostika. Žal se vztahuje zejména ke kovu (jednomu z prvků), proto znalost tohoto prvku je velmi potřebná. Díky ní můžeme pomoci pozůstalým lépe se vyrovnat se ztrátou, nedovolit jim tonout v žalu nebo vynechávat jeho určité období, což je také důležité.“
Jak jste se dostal k této problematice?
„Když jsem se učil čínskou medicínu v Anglii, měli jsme lekce se zdravotní sestrou, která měla na starosti terapie v jednom hospicu. Čínské medicíně a aromaterapii tam byl dáván velký prostor. A to zejména kvůli tomu, že mají veliký efekt jak na umírající, tak na jejich okolí. Pomáhají jim v procesu smíření se se svou ztrátou.“
Jak to konkrétně funguje? Může taková terapie pomoci zkrátit dobu truchlení, případně ji zvládnout třeba bez antidepresiv?
„Je zásadní poznat, v které fázi žalu se právě pozůstalí nacházejí, ať je to například šok, hněv, pocit viny, bezmoci nebo zoufalství, kterou možná i podvědomě vynechali nebo se jí (také podvědomě) vyhýbají. Cíl praktika by měl být usnadnit pozůstalým přechod jednotlivých fází (nikoliv jejich vynechání – každá fáze je v procesu velmi důležitá) a dovést je až ke smíření se s odchodem blízkého. Pokud jde o antidepresiva, podle mě by neměla být indikována pozůstalým, kteří procházejí fází loučení nebo se vyrovnávají se ztrátou, neboť problém neřeší. Naopak čínská medicína a akupunktura mají léčebné prostředky k tomu, aby se problémy nekumulovaly a pacient se neocitl v depresi, kde už je poté užití právě antidepresiv nezbytné.“
V čem spočívá paliativní péče pomocí čínské medicíny se dozvíte v tištěném Aha! pro ženy číslo 17.
