TAJEMSTVÍ ČÍNSKÉ MEDICÍNY: Vhodným stravováním pro zdraví a harmonii!
Náš zdravotní stav ovlivňuje celá řada faktorů. Jedním z nich je i způsob stravování. Tradiční čínská medicína má velmi propracovaný dietetický systém. Potraviny jsou zde považovány za zhmotnění energie, která je vytvářena zemí, nebem, počasím a způsobem pěstování. Je třeba vyhýbat se extrémům, protože strava neovlivňuje pouze fyzické tělo, ale také mysl. Čínská dietetika dělí potraviny na horké a teplé a chladné a svěží, způsob stravování pak mění podle pěti ročních období. Jak tedy zdravě jíst podle tradiční čínské medicíny?
V čínské dietetice se zohledňují roční období, konstituce člověka a jeho aktuální potřeby. Vznikala v průběhu tisíce let pozorováním koloběhu ročních období, která ovlivňují různé tělesné orgány, a pochopením působení různých druhů potravin na lidské tělo. Neexistují žádné striktní zákazy, je kladen důraz na pravidelné, pestré a střídmé stravování, hojně se využívá bylin a koření. Podstatné je také, jak se potraviny skladují a upravují.
Dělení potravin
Horké a teplé
Zahřívají nás a jsou často živočišného původu jako například skopové, jehněčí, kuřecí i slepičí, kančí maso, dále veškeré uzeniny a salámy, plesnivé sýry, tvrdé sýry, alkohol, pálivá koření, jako je zázvor, kari, skořice, saturejka, majoránka, dobromysl, fenykl, kmín, anýz a další. Z rostlinných potravin dále mezi teplé patří oves, sladká rýže, špalda atd. Ze zeleniny se k této kategorii řadí dýně hokkaidó, sladké brambory batáty, cibule, pórek, růžičková kapusta, zelený fenykl, kopr a mnohé další. Z ovoce jsou teplejší povahy meruňky, švestky, třešně, hrozinky, broskve...
Chladné a svěží
Ochlazují to, co je horké, tedy zvýšenou teplotu, bolesti, alergické reakce, opilost, nervozitu... Studené potraviny jsou především rostlinného původu. Z obilí například kukuřice nebo žito, dále luštěnina mungo i naklíčená (mylně nazývaná naklíčená sója), rajčata, ananas, kiwi, rebarbora, citron, salátová okurka, mořské řasy, sůl či sójová omáčka. Mezi svěží se řadí též pšenice, ječmen, artyčoky, baklažán, květák, brokolice, čínské zelí, mangold, celer, cuketa, řapíkatý celer, čekanka, žampiony a mnoho dalších. K chladnějším živočišným potravinám patří i kachní maso, jogurt, tvaroh, kefír. Z nápojů se sem řadí meduňkový a zelený čaj, z ovoce rybíz, mandarinky, jahody, višně, pomeranče, jablko, brusinky, borůvky, angrešt, grapefruit a mnohé další.
Úprava a skladování
I úprava a skladování potravin má vliv na jejich energii. Všechny potraviny skladované v mrazáku, zmrzlina, nápoje s ledem jsou až extrémně chladné povahy. V létě mohou být příčinou bolestí v krku či angín a v zimě nachlazení. I zmrazováním se ničí přirozená energie potravin a tedy při jejich permanentní konzumaci nám bude chybět energie. Mezi chladné úpravy potravin řadíme i odšťavňování zeleniny a ovoce, klíčení obilí a luštěnin, krátkodobé zkvašování zeleniny či syrové neupravované potraviny. K vyrovnaným úpravám stravy pak patří vaření ve vodě a zejména na páře, blanšírování zejména v létě a dušení. K jangovým oteplujícím přípravám řadíme pražení, restování, smažení, pečení, grilování a nejextrémnější je příprava, při které je potravina v přímém kontaktu s plameny.
