Odborníci radí: Nedostatek spánku snižuje naši denní aktivitu!
Zeptali jsme se odborníků, jak je pro lidské tělo důležitý spánek a snění.
Mgr. Radana Rovena Štěpánková, psycholožka (na fotografii)
Je fáze REM ve spánku pro lidský organismus podstatná?
„ Ano, je biologicky i psychologicky velmi důležitá. O tom svědčí experiment, kdy výzkumníci vždy snícího probudili právě ve chvíli, když vstoupil do REM fáze. Během experimentu se ukázalo, že lidé průběžně zbavení snových period jsou po několika dnech úzkostní a objevují se u nich poruchy pozornosti, obtížněji se soustředili, cítili se unavení, hůře si zapamatovávali nové a byli snadněji podrážditelní. Za zmínku stojí i to, že tomu, komu vzali snění jen na jednu noc, tak druhou noc měl delší REM fázi, jakoby člověk doháněl snění.“
Proč si některé sny pamatujeme a jiné ne?
„Někdo si sny opravdu nepamatuje, a přesto by si to přál. Dobré je to přání si uvědomit a zaměřit se na něj. Proto doporučuji mít u postele zápisník s tužkou a klidně uprostřed noci si sen zaznamenat, nebo třeba hned po ránu. Tím se duše nastaví na to, že si má sny lépe uchovávat. Do jisté míry to lze skutečně natrénovat. Často stačí sny pozorovat. Při opakujícím se tématu je například možné hrát si s asociacemi, vnímat energii snu…“
Máme snům věřit, nebo se jich bát?
„Velmi zajímavě se snům věnoval švýcarský lékař a psychoterapeut, profesor Carl Jung. Jako první upozornil na to, že sny mohou být i odrazem nejen individuálního, ale i kolektivního nevědomí. Všechny sny totiž nemají stejnou váhu, některé jsou sny »čistící«, které jakoby zpracovávají nadbytek z prožitků všedního dne, v jiných snech se člověku splňují jeho vědomé či podvědomé tužby. Někdy takové sny zaměňuje člověk za proroctví a nechává se tím snem chvíli příjemně »opít«. Někdy lidé považují za věštbu i sny, které vyprodukoval spíše jejich podvědomý strach, a jsou z nich zbytečně vyděšeni. Častým úkazem je i to, že se v našich snech zpracovávají vědomé i podvědomé strachy a úzkosti někdy v symbolické podobě.“
Můžeme pomocí výkladu snů i řešit životní problémy?
„Ano, existují totiž i sny, které se skutečně ukazují jako informace »shůry« a jsou pro nás třeba i varováním či povzbuzením.“
Co dělat, když nás trápí noční můry?
„Zpracovávat svoje noční děsy doporučuji s terapeutem, který umí pracovat meditativně s imaginacemi. Na tomto místě musím vzpomenout na to, jak za mnou jednou přišly dvě dívky ve věku asi 13 let a stěžovaly si, že mají na noční děsy… Při vyprávění vyšlo najevo, že jejich bratranec jim pouští horory, na které se chtějí i nechtějí dívat. Domluvily jsme se, že se na ně dívat přestanou. A stalo se nečekané: Děsy zmizely! Tím chci říci, že lidé se sebou zacházejí necitlivě, potlačují svou citlivost a pak se diví, že je tlačí psychika či že vzrůstá hrubost v jejich jednání.“
MUDr. Bohumil Ždichynec, CSc., lékař
Proč je pro člověka důležitý spánek?
„Už řecký filozof Aristoteles poukázal na to, že spánek je potřebný a člověku velice prospěšný. Lidé, kteří málo spí a mají tedy potíže s nespavostí, si často stěžují na sníženou čilost během dne. Nejběžnějším následkem jsou únava a ospalost ráno při vstávání. Hlavními příznaky nespavosti jsou potíže s usínáním, přerušovaný spánek, předčasné probouzení brzy ráno a neosvěžující spánek.“
Co se děje s tělem, když je vystaveno dlouhodobému nedostatku spánku? Co nám v takovém případě hrozí?
„Jak jsem již naznačil, nedostatek spánku snižuje naši denní aktivitu. Nejsou to ovšem jediné důsledky. S takto sníženou aktivitou klesá i schopnost soustředění, produktivita práce a motivace k úspěšnému plnění povinností. Bylo prokázáno, že lidé s významným nedostatkem spánku nebo specifickými poruchami spánku mají také zvýšené riziko automobilových a pracovních nehod. Pravidelný nedostatek dobrého spánku může negativně působit na zdravotní stav celého těla.“
Můžete konkrétněji specifikovat příčiny nespavosti?
„Spouštěčem přechodné nespavosti je často psychická zátěž, kupříkladu pokaždé, když dotyčný spí mimo domov, či v průběhu nemoci nebo změně spánkového režimu. Fyziologické střídání spánku a bdění je řízeno biologickým rytmem (»vnitřní hodiny«). Tento přirozený biologický rytmus může být jednorázově narušen například při změně časového pásma dlouhým letem z kontinentu na kontinent, při naplánovaném směnném pracovním režimu, který může být u některých osob nevhodně nastaven. Nespavost jako nežádoucí účinek mohou vyvolat i léky na průduškové astma. Velice častou příčinou je konzumace alkoholu a nápojů a jídel obsahujících kofein.
Co v takových případech pomůže? Bylinky, nebo prášky?
„Před použitím syntetických léků je třeba se předem poradit se svým lékařem! K rychlé a nenávykové úpravě nespavosti zkuste nejprve použít přírodní prostředky. Vedle meditace (třeba vhodnou četbou) i fytoterapii. Tak například lupulin z chmelu povzbuzuje usínání, kozlík lékařský (Valerián) podporuje klidný spánek, meduňka má zklidňující účinek a vitamin B1 podporuje správnou funkci mozku.“